1.QT – KLADNO

aneb

Krupobití v žitném lánu, vodní kalamita v Pákistánu – Máťa, nebo Saša

 (Luboš Tlučhuba Vencl)  

    Tak jsem se odhodlal napsat ke kladenskému turnaji svůj komentář. Nebojte se nebude to moc dlouhé. Byl jsem rozhodčí, takže o svých partiích hovořit nemůžu, protože takové nebyly a z ostatních partií toho moc nevím. Takže zmíním pár perliček, o nichž vím a také se rozhovořím o tom, jak jsem z pozice kapitána Poškoláků sledoval své ovečky.

    První podrobnější pohled jsem pořadí věnoval ve třetím kole. A nebyl to pohled nikterak příjemný. Bez bodu zůstávali moje maminka, u níž se to snad i dalo čekat, Karel Král u něhož to bylo překvapení a k mému mírnému zděšení i jedna z opor ligového týmu – Jindřiška. Ani další z poškoláckých opor – Dáša na tom nebyla tak, jak se dalo očekávat a měla jen jeden bod. Ten měly i vzhledem k těžkému losu Renata, Eva a Jiřina. Jediný, kdo mi tak dělal radost byl Milan, který měl plný počet bodů a mám pocit, že průběžně vedl. Čtvrté kolo bylo kolem velmi úspěšným. Zvítězili všichni bezbodoví Poškoláci, Milan, Dáša i Renata.

    Pak byl oběd a já začal poznávat výhody kapitána týmu a využil jsem práva všechny předběhnout. To nám bylo uděleno za účelem možného brzkého zahájení schůzky o lize. Řízeček byl výborný, dokonce lepší, než dělám já. A že si o sobě myslím, že řízky dělat umím! Na schůzce došlo k odstoupení týmu PK z ligy – kvůli systému a hracím místům – a Martin Kuča se tak stal volným hráčem. Dnes (5. ledna) se rozhodl – jde k „Čúzám“. Je vidět, že to ale stále ještě je pako, protože taková nabídka, jakou dostal ode mě se neodmítá.

    Další pohled na pořadí jsem vrhl po šestém kole. A teda stále (nebo už zase) nic moc. Milan uvízl na čtyřech bodech, Renata se nehnula z dvou bodů. Jindřiška měla 2 body, Karel měl 1,5. Maminka už vyhrála podruhé. Tři body měla po vítězství nad Karlem a Renatou Eva a také Dáša.  Jiřina měla 2 nebo 3 (teď nevím). Nedařilo se moc ani přespolním Poškolákům. Blanka měla jen jednu výhru a Honza, který ji právě porazil v manželském souboji jen dva. Blanka k tomu jen poznamenala: „Za celou dobu měl jedinýho žolíka a proti mně musí mít oba.“

    Před posledním kolem už byla situace nadějnější. Milan útočil na první pětku, Dáša bojovala o šestý bod, který by ji posunul do dvacítky, Renata, Eva, Honza, Jiřina? a Jitka Kodymová bojovaly o umístění v první půlce. Jarda mohl pomýšlet i na vítězství. Škoda, že nechce hrát ligu. Blanka neměla svůj den a potácela se na konci startovního pole. Nakonec byli Poškoláci úspěšní z poloviny. Jarda a Milan zvítězili a došli si pro medaile. K Milanově partii mám ještě pár poznatků. Jarda pro zlato, Milan pro brambory. . K Milanově partii mám ještě pár poznatků. První se týká situace před partií, kdy mě požádal, ať mu zjistím odstupy soupeřů v TurČasu. Tady jsem si uvědomil, jak moc má Milan propracovanou taktiku. Nejen pro partii, ale pro celý turnaj. Hrál proti Michalu Sikorovi. Z průběhu partie moc nevím, ale když jsem sbíral partiáře, bylo vidět, jak moc je rád, že vyhrál - proti dvěma žolíků a dvěma prémiím. Nejsem si jist, ale snad jsem ho ještě nikdy neviděl radovat se takhle spontánně. Dáša šestý bod neurvala. Renata s Honzou se do první půlky protlačili. Eva s Jitkou nikoli. Eva narazila v posledním kole již na čtvrtého Poškoláka. Tím, kdo jí zkazil radost z pátého bodu byla Jindřiška, která tak pro sebe zachránila alespoň 4 body a padesátku.  Vyhrál i Karel, který nakonec skončil v první půlce, ačkoli neudělal nadpoloviční většinu bodů, ale „jen“ 4,5.  Moje maminka urvala ještě třetí bodík. Blanka smůlu neprolomila.

    Perliček opravdu nemám moc. Katka Rusá naložila Lídě v sestrovražedném souboji tři prémie. Při pokládání první z nich ohlásila „S(P)RŠELO, P, jako potvora.“ Co tím asi myslela? V šestém kole mi názorně předvedla, proč je mistryní republiky. Položila kdesi jedno písmeno a z pytlíku suverénně vytáhla žolíka. Myslím, že není náhoda, že si počkala na chvíli, až budu stát nad ní a uvidím její obratnost. No, ještě mám co dohánět. S pěti žolíky z jedenácti kol se opravdu mistrovství nevyhrává. Co dohánět má i Renata za prvních 7 kol si vytáhla jediného. Když se pak dozvěděla, že za to žádná cena útěchy není, honem ještě vylovila za poslední dvě partie tři žolíčky. kteří jí nakonec pomohli k vysněným pěti bodům. A to i přesto, že v rozhodující partii s Muroněm měla jediného. Toho zkusila použít do ztrojeného (K)ONEX, což přípustné není, přitom mohla zahrát čisté IONEX, což přípustné je. Nakonec však přesto vyhrála.  Saša Willerthová se opět projevila, když jednu ze svých partií zavřela slovem PIVO, a protože měla na mysli desítku, tak to bylo i za 10 bodů. Taky jsem se jí zeptal na věc, která mě hrozně hlodala od Vánoc, kdy jsem dostal od Ježíška nové Jarkovo album Babylon. První písnička tam začíná slovy: „Jsi krupobití v žitném lánu, jsi vodní kalamita v Pákistánu...“ a pokračuje v podobném stylu a já vždy, když ji slyším tak si vzpomenu právě na Sašu. Ptal jsem se jí tedy, jestli se Jarek pro tuhle písničku Sašou neinspiroval. Saša mi však nedokázala odpovědět, prý tu písničku ani nezná. Takže mě ten problém hlodá dál. Příště se budu muset zeptat Jarka. Martin Kuča se rozhodl, že zamíchá výsledky tipovací soutěže, kde byl jedním z pěti hráčů, jejichž umístění měli soutěžící uhodnout. Přítomnost dvou Pavouků v této pětici a jejich znalost uplatnil k vítězství Karel Sikora.  Máťa skončil 21. s pouhými pěti body,  a jediným jeho úspěchem tak zůstalo bingo za rekordních 194 bodů a pětikilo v součtu. Obě tyto jeho překvápka zakusila právě Saša. Ta si tak může myslet, že oním krupobitím a vodní kalamitou není ona, nýbrž právě Máťa. V soutěži o krále čistých bing zvítězil jeden z favoritů této soutěže Martin Daněk. Položil jich šest. A to jenom těch čistých! V 8. kole jsem si dovolil neuznat slovo SLÍDILU nejlepšímu češtináři mezi scrabblisty – P. Novotnému. O přestávce mě ukázal, že tento tvar je platný, i když mě stoprocentně nepřesvědčil. Já jsem však neměl jedinou indicii, která by naznačovala, že je tento tvar platný, a tak toto rozhodnutí ani moc za chybu nepovažuji. I když je mi jasné, že oponovat takovému češtináři je skoro až troufalost. Po partii s Honzou Řepkou mi Milan říkal, že je Honza dalším členem klubu, myslel tím klub nás „protestantů“, kteří už proti Milanovi získali tři křížky. K námitkám se váže i moje další historka. Občas jsem pomáhal běžcům. Jednu námitku jsem vyřizoval i v partii M. Kuča – Pavlík a Martin se hrozně smál, když mi námitku předával. Byla proti slovu PRÝM. A já moc dobře věděl, o co jde. Když jsem ji vyřizoval, hlásil už Martin: „Už jsem mu to pověděl.“ O co šlo: v závěru jedné partie jsem nevěděl, jak se zbavit zbývajících písmen a právě P jsem položil před slovo RÝM. No, a Martin mi to úspěšně zprotestoval.  Po partii se mě tehdy zeptal Tomáš Kuča, proč, že jsem nezahrál ŠPRÝM.   

Tak jsem si nakonec vzpomněl na víc historek, než jsem sám doufal. Takže ještě jednou – takhle to dopadlo: Jardu Kodyma na stupních vítězů doprovodili rovněž osmibodový Michal Bahník a sedmibodový Martin Daněk. Co říci závěrem? Sláva vítězům, čest poraženým.  

Výsledky Poškoláků na kladenském turnaji:

Výsledky přespolních na kladenském turnaji: