(Luboš Tlučhuba Vencl)
Po strašném výsledku v sobotním turnaji a velmi příjemném prožití večera (viz komentář k Náchodskému turnaji) jsme se probudili do nedělního rána. První byl na nohou Zdeněk Škvrna. V polospánku jsem registroval jeho pohyb, ale ještě jsem dospával a polehával. Nakonec jsem se také z pod peřin vykopal a začal si uvědomovat, co že se mi to včera přihodilo. Opět jsem nedůvěřivě koukal na partiáře a přemýšlel, co že se to stalo, a kde že byla chyba. Celkem rychle a čile (na jeho poměry velmi rychle a čile – jako rybička) se vyhrabal i Milan. Bylo asi pět minut po půl osmé - v osm jsme měli sraz s Renatou a Andreou dole v předsálí. No jo, Andrea a Renata. Kdy asi přišly? Měl bych je jít zkontrolovat. Zaklepu na dveře a tážu se, zda jsou už vzhůru. Andrea mi odpovídá, že: „Anooo.“ Zajímavé je, že jsem byl přesvědčen, že mi odpovídá Renata a Andrea si byla jistá, že se jich ptá Milan. V osm jsem je šel drobně popohnat, ale tušil jsem, že za tu půlhodinu už budou téměř připravené a za chvíli z těch dveří vyjdou. Nějaké takové ujištění mi též bylo dáno. Když po pěti minutách nevyšly, tak jsem se odhodlal nakouknout. V tu chvíli mi došlo, že máme problém. Andrea se jaksi mátožně pohybovala po pokoji a mžourala ospalýma očima. Zatímco Renata byla ještě v posteli. Pochopil jsem, že to bude ještě nějakou chvíli trvat, a že protentokrát si Milan bude muset odpustit klasické náchodské bloudění. Odběhl jsem tedy k autu podat informaci o situaci. Renata se překonala a dokázala se alespoň jakžtakž zcivilizovat během čtvrthodiny. A vzhledem k tomu, že se překonal i Milan a ani jednou nezakufroval, tak jsme na místo dorazili včas a Renata s Andreou dokonce zvládly i to kafe a cigáro. Já ještě stihl zkontrolovat nový žebříček, který mě příjemně překvapil, neboť jsem zjistil, že jsem se propadl jen o 10 míst.
Pak už jsme zasedli ke stolům. Kališníci měli proti nám výběr. Iveta mi slibovala, že si mě vybere, když se mnou má tak dobrou bilanci. Psychicky jsem se na ni připravil, ale nakonec si vybrala Zdeňka Škvrnu. Ten hrál velmi dobře, držel s Ivetou krok, ba dokonce mírně vedl, následkem čehož byla Iveta nervózní jak sáňky v létě a příjemná jako pytel blech v posteli. Zdeněk Škvrna tak od partie odešel znechucen. Ne prohrou, když vedení nakonec neudržel, ale Ivetiným chováním, které sice možná nebylo zas až tááák moc strašné, ale příjemné rozhodně také ne. Já seděl proti Michalu Přikrylovi, na nějž jsem si dost věřil. Když však začal dvoužolíkovým SLOUŽ(Í)(Š) (76), tak jsem pochopil, že zcela bez komplikací to nebude. Naštěstí jsem v pátém tahu nalezl VODOJEM (85) a prohrával v onen moment o jediný bod. Plánoval jsem, že se mu pokusím co nejdříve odskočit. Písmena však nebyla dobrá a lehce odskočil Michal, naštěstí ne příliš, neboť ani on neměl nejlepší písmena, poté jsem trochu stáhnul a do závěru šel s desetibodovým mankem. Písmena byla celkem slušná, a navíc si troufnu říci, že jsem jej dokázal zahrát bezchybně. Bohužel, Michal též neudělal velkou chybu a navíc mu pytlík do závěru přihrál velmi pěknou skladbu písmen a nakonec o 18 bodů zvítězil. Dáša prohrává s Jardou Buksou, Renata nestačí na Jindru Voráčkovou. Poškoláci prohrávají s Palubou, když jediný bod si připisuje Milan za výhru nad Janou Vackovou. V pavoučím derby deklasují Tarantule Nerobity 4:0. Zbývající souboje Sirotků s Otavou a překvapivě i Túzů s Kómáky končí remízou.
Nyní přichází jeden z nejdůležitějších zápasů v boji o celkové umístění. Ve hře jsou čtyři body a proti nám Otava. Otava v silné sestavě. RusKo RusKo (Rusá Kovařík, Rusá Kovaříková). Přesto bych si přál vítězství, v nejhorším remízu. Taktika je jednoduchá. Renata porazí Honzu, Dáša Blanku, já zkusím šmiknout Janu, a tak nemusí vadit, pokud Zdeněk Škvrna podlehne Lídě. Ten jen, aby to vyšlo. První část plánu vychází napůl. Renata poráží Honzu, Dáša se s Blankou trápí a prohrává. Druhá část plánu nevychází vůbec. Přichází mi sice pěkná skladba písmenek a rozhoduji se pro výměnu, která je úspěšná a ve druhém tahu stavím čisté NASTAVÍ (62). Jenže Jana ihned odpovídá, rovněž čistým, ŠESTKOVÍ (98). Vede tak, už o 50 bodů a tento rozdíl se naneštěstí nemění. Když mám silné tahy, má Jana ještě silnější, když Janě písmena nechodí, nechodí příliš ani mně. Když mi přijde opravdu silný tah, tak ty následující nestojí za řeč. Mám žolíka (u Jany tuším druhého), ale na bingo moc míst není. V závěru už musím riskovat. Vím, že platí PRCAT, tak by mohlo platit i PRCNOUT – PRCNUT(Ý)M (74). Neprochází. To je škody. Druhý pokus: PRCNUT(Í)M (74). Hm, taky ne. Škoda. Nakonec tak Jana vítězí o 110, ale rozdíl při lize není podstatný. Poučení: S Janou si nemůže nikdo jen tak jednou prcnout. Když už, tak pravidelně prcat (:o) Takže zde byl předpoklad velmi nesprávný. Nešmiknul jsem Janu. Navíc Lída neporazila Zdeňka Škvrnu! No, ne že by mi tahle vada oproti původnímu plánu nějak vadila. Zůstáváme tak spolu s Dášou zatím bez výhry. Pěkný kapitán to jsem! Měl bych se už konečně probrat! Remíza s Otavou je sice mírným neúspěchem a znouzectností, ale co se dá dělat, když kapitán i jeho zástupkyně odpadli. To je tedy vedení. Pokračování včerejška se mi moc nezamlouvá. Dávám si předsevzetí, že teď se rozjedu a už mě nic nezastaví. Cennou remízu uhrávají Poškoláci se Sirotky. Zařizují ji Jarda výhrou nad Pavlem Vojáčkem a Milan, který vítězí nad svým prokletím – Danou Pokornou. Remízují i Nerobité s Kališníky. Tarantule poráží 3:1 Parnas a Túzy vítězí týmž rozdílem nad Palubou.
Nastupujem proti nabité Palubě. Ale snad by se remíza dala urvat. Dáša však nestačí na Pavla Podbrdského a Zdeněk Škvrna neporáží druhou Rusou v řadě. Zato Renata se vedle mě činí a daří se jí porazit Martina Vacka. Rovněž já se snažím, aby byl sestřelen kompletní Vacčí páreček. Ve třetím tahu pokládám P(O)DIVÍME (65) a vedu o pade. Jana v pátém tahu kontruje PA(C)HOLÍKem (68) a snižuje na 20 bodů. Další dva tahy nato se snažím smolíčka pacholíčka nacpat KROCANEM (64) a vedu o 70 bodů. Ten držím až do závěru, v němž ale nemám dobrá písmena. Navíc se rozhoduju zahrát to na absolutní jistotu a zabít poslední teoretické místo na bingo. Díky kombinací všech těchto faktorů se tedy ještě musím klepat, ale nakonec přece jen o 10 bodů vítězím. Zdá se, že by to mohlo být dnes dobré. Pouhá remíza s Otavou je kompenzována další, tentokrát však mnohem cennější, remízou s Palubou. A i já se snad zvedám. Poškoláci nestačí na Tarantuli. Milan sice poráží horko těžko Petra Vetešníka, ale Jitka, Andrea i Jarda jsou Karlem, Robertem i Romanou deklasováni rozdílem více než o 100 bodů. 3:1 vyhrává i druhý pavoučí tým, Nerobité, kteří zdolávají Kómáky, a rovněž Túzy nad Parnasem. Otava remízuje s Kališníky.
Do dalšího kola se rozhoduju pro velkou výzvu. Jdu na Žížu. Po deseti tazích prohrávám o 6 bodů a hraju s ne zrovna skvělými písmeny slušných 24, Žíža se pokouší o trhák PODNIŤ (60). Smiřuju se s tím, že budu muset zabrat ještě víc. Vzápětí mi však honem šrotu je mozek na plné otáčky. PODNIŤ? Nebo PODNĚŤ? Za pokus to stojí, křížek ještě nemám. Pavel později přiznal, že v momentě, kdy jsem se zvedl měl klinickou smrt. Prý si myslel, že to nebude, ale za pokus to prý stojí. Navíc spoléhal, že nebudu protestovat. Klinickou smrt však bohužel přežil, slovo počítač označil za platné. Rozhoduju se neprodat svou kůži lacino. ČOPE (33) a opět je to jen o 9 bodů. Pavel však je na tahu. N(E)POŠPIŇ (107). Tak tenhle dvojíúder se rozchodit nedá. 170 bodů za dva tahy... Navrch si Pavel vytahuju i druhého žolíka (ne, že by to hrálo nějak velkou roli). Prohrávám o 130 a říkám si, že mi ten rozjezd zrovna dvakrát nevyšel. Pak mi dochází, že tuto partii bych neměl počítat, ta vyhrát nešla. Jdu si umýt ruce a hledám nové odhodlání. Slabší chvilku si však zjevně vybral celý tým. Dáša sice porazila Vaška Járu, ale Renata nestačila na Zbyňka Burdu a Zdeněk Škvrna na Jiřího Kracíka. Škoda, šesté místo zjevně mizí v nenávratnu a sedmé se hodně vzdaluje. Poškolákům se málem daří velké překvapení. Nejsou totiž daleko od výhry nad vedoucími Čúzami. Jitka Kodymová sice vysoko prohrává s Petrem Landou, ale Milan Vítka a Jarda Marka Lašťovku porážejí více než o stovku a Andrea Chloupková drží vyrovnaný stav s Martinem Kučou. Ten však má do závěru i svého druhého žolíka v partii a nakonec si vítězství zkušeně hlídá. Kómáci remízují s Otavou. Paluba poráží Kališníky, kteří zjevně v prvním kole s námi vystříleli všechen prach, Sirotci pak vítězí nad Tarantulí. Oba zápasy končí poměrem 3:1.
A je zde utkání dne. Záškoláci-Poškoláci. Mají výběr a opět to volí velmi pragmaticky. Jitka Kodymová umí zahrát na Zdeňka Škvrnu, Milan se chystá na Renatu, Jarda na Dášu a pokud to vše vyjde, nebude vadit, prohraje-li Andrea se mnou. Proč by však měla prohrávat, když mě včera se mnou vyhrála a má se mnou (sečteno i s wosou – na herně jsme spolu nehráli) skóre 1:1? Nehraju dobře, dělám chyby, pytlík soupeřce celkem pomáhá, ale mě též celkem drží a nakonec díky její shovívavosti a svým dvěma žolíkům vyhrávám o 50 bodů. No, nehraju dobře, není to ono, ale výhra se počítá, aspoň, že tak. Avšak s tímto „odevzdaným“ bodem zřejmě Poškoláci počítali. Ale vítězství Milana nad Renatou a Jitky nad Zdeňkem Škvrnou ukazují na správnost jejich volby. Ta se naštěstí nepotvrzuje v partii Jardy Kodyma s Dášou, v níž Dáša získává potřebný druhý bod. Cenná remíza. Ale tak to má být, bratři se mají rozcházet smírně. Navíc se nyní již zdá nanejvýš pravděpodobné, že již skončíme před nimi. Sirotci pokračují ve vysokém tempu a vítězí 3:1 nad Túzy a múzami. Tímtéž skóre vítězí i Paluba nad Kómáky a Kališníci, kteří se konečně trochu probírají, nad Parnasem. Otava Remízuje s Nerobity.
Sirotkům narostla po dvou cenných výhrách křídla a opět začali pokukovat po medaili. Bylo zapotřebí, aby jim ona křídla někdo přistřihnul. A od toho zde byli Poškoláci. Volba probíhala celkem snadno. Dáša pronesla: „A tak mi dej Kamína, aspoň to budu mít rychle za sebou.“ Ale samozřejmě, že si Jirku nevybrala jen pro jeho rychlost – minule jej porazila, tak proč to nezopáknout, že? Renata na pražském turnaji porazila Danu Pokornou a jako Renatin trenér jsem velmi dobře věděl, že na Danu má, a že ji klidně porazit může. Poslední rozhodování bylo nejtěžší. Zdeňku Škvrnovi to sice bylo jedno, ale já si neuměl vybrat. Pavla Vojáčka a Jirku Frejku jsem považoval za dva nejlepší Sirotky. Nakonec jsem se spolehl na to, že proti Jirkovi prostě mívám štěstí. A jak se celý zápas vyvíjel z mého pohledu? Hm, budete muset „přežít“ (ale vy to jistě dokážete) mou stručnost ohledně vlastních partií. Ne, že bych se nechtěl vykecávat, ale zatímco minulé řádky vznikly někdy v listopadu, tyto vznikají 22.prosince a za tu dobu se v mém pokoji zvýšila míra chaosu a nemohu momentálně nalézt kopíráky :-) Řídím se totiž heslem, že pořádek je pro blbce, zatímco inteligent zvládá chaos. Ovšem v momentě, kdy chaos dosáhne určité míry, nezvládne jej ani inteligent jako já (a této míry stav v mém pokoji již dosáhl). Ale zpět k partii s Jirkou Frejkou. Myslím, že to byla ta, v níž jsem měl na ruce žolíka, čtyři pěkná písmena a dvě R. R není zrovna bingotvorné, a když jsou dvě, pak už jsou spíš bingoborná, ale přesto jsem hledal – co kdyby náhodou a objevil jsem: SERVERY. Pak jsem zřejmě tento náskok udržel až do konce, a tak jsem se rozhlížel po zbylých partiích. Průběžně jsem sledoval, tuhý a vyrovnaný boj Zdeňka Škvrny s Pavlem Vojáčkem. Partie Renaty a Dáši se odehrávali ob uličku, ale když jsem sledoval projev dohravšího Jirky Kamína, tak jsem usoudil, že zřejmě Dáša vyhrála, ale jist jsem si zdaleka nebyl. On Jirka rukama máchá při výhrách i prohrách. Když pak stál nad Danou Pokornou, bylo z obličeje jednoznačně čitelné, že vede i Renata. Tušil jsem tedy, že remíza bude jistě. Ale Renata s Danou ještě hrály. Pak jsem sledoval závěr sousední partie, v níž Zdeněk Škvrna přehlédl jednotahové zavření, čímž Pavlu Vojáčkovi daroval bod. To už jsem ale měl potvrzeno, že Dáša vyhrála. Pak podání rukou s Jirkou Frejkou a pár kroků k Renatě. Jo, je to v kapse, vyhráli jsme, a tak chybka Zdeňka Škvrny nejen, že nevadí, ale působí tak, že jsme prostě nechtěli Sirotky zdrtit kanárem. Poškoláci nestačili na Kalich. Jarda sice porazil o 6 bodů své prokletí – Hanku Záviškovou, ale slabší chvilku si s Jardou Buksou poprvé za dnešek vybral Milan a ani Jitka s Andreou proti Ivetě s Jindrou neuspěly. Velmi divoké byly další výsledky. Túzy využily dokonale výběru soupeřů a rozmetaly 4:0 Tarantuli, přičemž Petr Landa sejmul Karla Sikoru o 190 bodů. Kómáci sestřelili 3:1 Parnas, když jediným, kdo u nich prohrál byl ten, kdo měl být největším favoritem. Tomáš Fanta sice prohrál s Vaškem Járou, ale Monika Koupilová porazila Jiřího Kracíka. K tomu Markéta Guttmanová sejmula Žížu a Michaela Marečková Zbyňka Burdu!!! Čtyři Nerobité, kteří jsou všichni na žebříčku pod čtyřmi Palubáky pak předvedli husarský kousek, když Palubu vyprovodili kanárem.
Z partie s Michalem Sikorou si moc nepamatuju. Vím, že mě překvapilo, že si nevzal Renatu, která ho den předtím porazila. Povídal, že nechce spadnout na žebříčku ještě níž. Nevím, jak partie skončila na binga, ale vím, že jsem Míšovi tak nějak odskočil na takový rozdíl, že usoudil, že ho spasí jen bingo a kvůli tomu, aby si „nerozbil“ zásobník, pohrdal dokonce i třicítkami. To bingo jsem mu nakonec nedovolil a vyhrál nad mistrem republiky o 150 bodů. To nezní špatně, že? Renatu si tedy nevybral Michal, ale Robert. Byl dobře naladěn, a tak zažertoval s nadpisem partiářů. Do své kolonky si napsal VLK (VOLF), do Renatiny VOLFOVÁ (VLKOVÁ). No, a pak Renatu prostě porazil. Karel porazil Dášu a Petr Vetešník Zdeňka Škvrnu. Škoda, ale tahle prohra není ztrátou. Poškoláci porazili Kómáky. Andrea sice nestačila na Moniku Koupilovou, ale Jarda sejmul Tomáše Fantu, Milan Markétu Gutmanovou a přidala se s bodem i Jitka Kodymová, která přehrála Míšu Marečkovou. V Kališnickém derby porazili Kališníci 3:1 Sirotky a stejným poměrem zdolala Paluba Otavu a Parnas Nerobity.
Túzy a múzy, které už před minulým kolem, v němž měly volno, byly již jistými mistry a protože zvolnit tempo oslav, které již započali, nebylo tak snadné, postavila se proti nám téměř juniorská sestava. A měli jsme výběr ulehčený. Buď Řepka, nebo Sázavský. Tedy buď Honza Řepka, nebo jeden z trojice Sebastián, Filip a Vítek Sázavští. Sebastián se předtím objevil na juniorech, kde jsem ho sledoval a je zřejmé, že teprve začíná, ale uvidíme za rok, dva. Nakonec si jej vybral Zdeněk Škvrna. To Filip už je ostřílený a Dášu porazil již třikrát v řadě, takže ta se mu chtěla vyhnout. Nakonec jsem jej přiřkl Renatě a varoval ji, aby ho nepodcenila. Moc dobře jsem věděl, že bych to proti němu neměl snadné ani já. A tak i po dvou výběrech byly možnosti stejné jako na začátku: Řepka, nebo Sázavský. Mě i Dáše to bylo jedno, nakonec jsem si sebral Honzu a Dáše nechal Vítka. Zdeněk Škvrna potvrdil roli favorita a v souboji mladé dravosti se zkušeností slavil úspěch on. Ale uvidíme, kam to Sebastián časem dotáhne. Renata měla s Filipem opravdu co dělat. Nakonec se však přece jen projevilo, že má více zkušeností a zafungovalo i štěstíčko, takže nakonec o 30 bodů vyhrála. Prohrál i třetí Sázavský. Dáša Vítka porazila o 20 bodů. A já jsem si zatrénoval s Honzíkem. Vybral jsem si zjevně dobrého sparringpartnera. V pohodě jsem ho válcoval, pak se mi sice kapku přiblížil bingem a trošku jsem musel přidat, když se druhým žolíkem našel druhé bingo, ale nakonec jsem to sfouknul levou zadní a Honzu porazil v pohodovém tempu o 30 bodů. Poškoláci předvedli vzácnou shodu. Shodně všichni prohráli s Nerobity. 4:0 vyhráli i druzí Pavouci: Tarantule odstřelily Kališníky a připravily tak pro poslední kolo napínavé podmínky pro boj o 2.místo. Parnas porazil 3:1 Otavu a Sirotci, kteří byli po prohře s námi poněkud opaření se dokázali zvednout s týmem Kómáků a vyhráli 3:1. Čestný bod pro Kómáky získala Míša Marečková vítězstvím o 80 bodů nad Pavlem Vojáčkem!
V posledním kole jsme měli volno, což jsem uvítal, neboť jsem pak alespoň mohl sledovat velký boj o druhé místo. Tarantule měli výhodu lepšího vzájemného zápasu s Kališníky a také výhodu relativně slabšího soupeře – hráli posledními Kómáky. Přesto měli Kališníci vše ve svých rukou, neboť měli o bod víc. Proti nim však stál tým z druhého pólu tabulky: jistý Mistr – Túzy. Karel se honem začal zajímat o to, zda Túzy opět nestaví juniorku. Martin Kuča jej ujistil, že ne, že nechtějí boj o medaile ovlivnit. On sám nenastoupil, prý by proti týmu svého srdce nemohl hrát na výhru. Naopak nastoupil kapitán Michal Pospíšil a nezaujatý pozorovatel by se mohl domnívat, že přece jen Túzy nejsou v nejsilnější sestavě. Pak už kolo začalo. Ve velkém stylu začala partie Michala Sikory s Markétou Gutmanovou. Z prvních šesti položených slov byla čtyři binga a z toho tři Michalova (tedy jestli si to dobře pamatuji). Nebyly to tři tahy, asi pět, protože tam byly i výměny, ale přesto to byl úvod úžasný. Bingy se předváděl i Vlčák s Michaelou Marečkovou, ale zde binga začala padat až později. I partie Karla Sikory s Monikou Koupilovou se vyvíjela v pavoučí prospěch. Partie Romany Vlkové s Tomášem Fantou byla vyrovnaná. A jak to vypadalo u Kališníků? Michal Přikryl válcoval Petra Landu a Jarda Buksa Pavla Chaloupku. Na druhou stranu Marek Lašťovka přehrával Ivetu Vondrátovou. Partie Hanky Záviškové s Michalem Pospíšilem měla velmi vysokou úroveň, binga a třicítky létaly a skóre bylo zhruba vyrovnané. Pojďme teď k partiím Poškoláků. Milan Kuděj potvrzoval roli favorita s Jiřím Blahůtem hned ze začátku a partii k vítězství též dovedl. K výhře naopak nedospěl Jarda a oba Poškoláčtí tahouni se tedy opět naneštěstí nesešli. Jarda nakonec v závěru nestačil na Janu Rusou. Andrea Chloupková se po včerejším flámu zvedla alespoň v posledním kole, v němž porazila Pavlínu Formánkovou. Zadařilo se opět i Jitce Kodymové, která dokázala srovnat skóre minisouboje Rusé vs. Kodymovi, když porazila Lídu a přidala tak třetí, vítězný bod. Vraťme se tedy zpět k partiím o medaile. Ty už pokročily ze zahájení do střední fáze, ale změnilo se nemnohé. Markéta Guttmanová sice nalezla druhé bingo a Michalovi neprošlo úsměvné JATKOVÁN, přesto však stále dostatečně vedl. Náskok si drželi i Robert s Karlem a partie Romany s Tomášem byla stále vyrovnaná, takže Pavouci spěli k vítězství. Za těchto okolností (koneckonců se dalo předpokládat, že Tarantule Kómáky porazí) museli Kališníci zvítězit. Stále se zdálo, že dva body přidají Jarda Buksa (zde už to bylo téměř nezpochybnitelné) a také Michal Přikryl proti Petru Landovi, jenž sváděl marný souboj nejen s Michalem, ale i s pytlíkem. Naopak Marek Lašťovka stále držel proti Ivetě dostatečný náskok. Zdálo se tedy, že kališnický osud visí na Hance Záviškové. Ta se s Michalem Pospíšilem stále tahala o každý bod. Pár tahů před koncem pak provedla pravděpodobně rozhodující trhák. Michal měl sice žolíka, ale na bingo to nevypadalo. A zpět k ostatním zápasům. Sirotci se už po prohře s námi pořádně nezvedli. V minulém kole sice porazili Kómáky, ale nyní měli výběr proti Nerobitům a přesto uhráli jen remízu. Remízou skončil mač Parnasu s Palubou. Zejména díky výkonu Jiřího Kracíka proti Janě Vackové. Zvítězil konečným skóre 421:405. Podobným hodnotám se přiblížili i Michal Pospíšil s Hankou Záviškovou. Nějak jsem se však dlouho partii nevěnoval a najednou byl konec a já překvapivě zjistil, že Michal Pospíšil nakonec opravdu zvítězil. 417:405. Iveta sice v závěru Marka Lašťovku mohutně stahovala, nakonec však zůstala 2 body pozadu. Na druhou stranu stáhnul Michala Přikryla i Petr Landa. Vzápětí mu však přilétlo další bingo a Michal partii k vítězství dovedl již bez problémů. Bod s naprostým přehledem přidal i Jarda Buksa, ale zjevně to bylo málo. Kómáci by totiž museli uhrát remízu s Tarantulí. Tomáš Fanta jim zajistil jeden bod, ale trio Michal-Robert-Karel překvapení nedopustilo a dovedli Tarantuli k výhře i stříbrné medaili.
To už by mohl být pomalu konec komentáře. Máte pravdu, ale jen pomalu. Kalendář se už totiž posunul a nyní je 24.prosince, a tak jsem byl (chtě-nechtě, spíš nechtě, než chtě :-) ) donucen provést alespoň částečnou debordelizaci svého pokoje. Je nyní v takovém stavu, že by tento stav pořádkem nemohl nazvat ani ten největší optimista, ale přesto je situace cca 1000* lepší, než před dvěma dny. No a během debordelizace byly objeveny i ligové kopíráky. Takže ještě pár upřesnění: 1)SERVERY, na něž jsem velmi hrdý, jsem opravdu položil Jirkovi Frejkovi, žolík byl za první E. Bylo to v druhém tahu a za celou zbytek partie se mi Jirka už na dostřel nepřiblížil. 2)Míša se mnou během prvních 4 tahů dvakrát měnil, já v nich položil své žolíkové bingo, a tak jsem vedl 129:38. V šestém tahu Míša bingo našel, a tak mě stáhl na 50 bodů. Na pohrdání třicítkami došlo mezi osmým a desátým tahem, kde Michal třikrát za sebou měnil. Rázem to bylo o stovku. Míša už pak bingo nedal a já náskok, jak již bylo psáno, ještě navýšil. 3)Partii s Honzou jsem si pamatoval dobře, nic dodávat není třeba.
Náchodská část ligy se tak Záškolákům celkem zdařila. Velmi spokojená mohla být jistě Renata. Skončila sice „jen“ se skóre 4:4, ale prohrála jen se čtyřmi účastníky MR a dva z jejích skalpů byli další mistrovští účastníci – Jana Vacková a Dana Pokorná, poradila si i se zhruba stejně silným Honzou Kovaříkem a nedopustila překvapení s dravým Filipem Sázavským. Spokojená nakonec mohla být po tragickém úvodu i Dáša. Uhrála též 4:4 a přidala i skalpy Jirky Kamína a Vítka. Rovněž i já jsem celkem jakžtakž spokojený, i když to rozhodně lepší být mohlo. S výsledkem 1:7 asi Zdeněk Škvrna spokojený sice být nemůže, ale na druhou stranu ta výhra stojí za to – skalp Lídy rozhodně není bezcenný. Litovat mohl chybky s Pavlem Vojáčkem. A i výsledky celého týmu byly maximem, na které momentálně Záškoláci mohli dosáhnout. V celkovém pořadí pak výsledky taky odpovídají naší síle. Před počátkem roku jsem naše šance odhadoval na 7.-10. místo, takže to osmé je vcelku slušným výsledkem. Potvrdilo se i to, že Túzy v ustálené sestavě jsou momentální jedničkou, že o prvních pět míst bojovaly týmy, které ve svých sestavách nemají žádnou výraznou slabinu, a že již klasickým mezičlánkem mezi první a druhou půlkou je Parnas. Neúspěchem jistě byl výsledek Poškoláků, na němž se projevila zejména absence jednoho hráče na třetím turnaji. Milanova sestava se tak stala interními béčáky a on jejím vůdcem – béčkem s velkým BÉÉÉ.
A prognóza pro příští rok? Mistr nebude tak jednoznačný. O medaile svedou tuhý boj čtyři týmy: Túzy a Múzy, Tarantule, Kališníci a POŠKOLÁCI. Tipnul bych si, že právě jména dvou nejstarších jmen klubů na scrabblové mapě budou úplně nejvýše a můžeme se tak těšit na opravdu napínavé a vyrovnané derby zápasy. O páté a šesté místo svedou souboj Sirotci s Palubou.
Jménem Poškoláků tak dávám vědět to, co naznačilo již MR: MY SE VRACÍME A S NÁMI PŘICHÁZÍ ZÁKON.
Teď jdu s jezulátkem (španělsky: el niněm) domluvit, do čeho zabalí dárky.
Veselé Vánoce.