(Luboš Tlučhuba Vencl)
Ptáte se, jak skončit třetí v Ostravě? Inu v podstatě je to jednoduché. Důležité je začít přípravu již ve čtvrtek a nalézt si v televizním programu film, který končí tak okolo jedné hodiny pátečního rána. V ten čas si běžte lehnout. Předtím ovšem někomu zadejte instrukci, že chcete vzbudit v půl sedmé ráno. Jen tak, ne že byste chtěli něco zařizovat... Poté, co čtvrt hodiny usínáte ještě vstaňte a jděte na malou. Opět ulehněte. Snažte se usnout i přesto, že Vás bolí záda. Nepůjde to. Po další čtvrthodině, kdy vás záda nepřestávají bolet si zkuste udělat pár cviků. Nepomůžou. Ne ihned. Po další čtvrthodině už je to lepší a vy konečně pomalu usínáte. Přerušte tento proces tím, že si ještě zajdete na velkou. Seďte na míse dostatečně dlouho, aby se do Vás pustila zima. Tak teď máte na spánek asi tak čtyři a třičtvrtě hodiny. Konečně můžete usnout. Když jste ráno, dle Vámi zadaných instrukcí, probuzeni zbytečně brzo, než by bylo nutné, nesnažte si poležet o něco déle. Vstávání nesmíte protáhnout na delší dobu, než pět minut! Důsledkem tohoto Vašeho konání bude, že budete během dne rozespalí. Snažte se to dohánět a zkoušet usínat v tramvaji, ve vlaku i jinde. Moc toho nenaspíte, ale z rozespalého stavu se dostanete do stavu ospalého, v němž se vám chce permanentně spát. Spánek však nedopusťte! Nikoli podmínkou, nýbrž však výhodou bude, když na ubytovnu dorazíte jako první. Můžete si dovolit se na posteli jen tak natáhnout, fláknout sebou na ni (cesta vlakem bývá náročná). Dokonce se můžete i osprchovat a smýt ze sebe pot z cesty. Zkuste do sebe dostat housku připravenou doma. Nasoukáte z ní do sebe maximálně půlku. Tělo víc odmítne. Zhruba kolem půl osmé už máte celkem velký hlad. Vydejte se na večeři do hospody. Na vrátnici třeba potkáte grupu, která právě přijela vlakem asi o dvě hodiny pozdějším, než vy. Navrhněte, že na ně s odchodem počkáte, pak však uvažte dobu, jakou by jim to trvalo, svůj hlad a dobu čekání na jídlo a odeberte se do hospody sami. Však oni přijdou. Zaberte stůl pro pět (je-li grupa čtyřčlenná jako v mém případě) a objednejte si játra na roštu. K pití Fantu. Dejte si Fantu, budete bamboocha a třeba zítra pak zítra (po)dáte Fantu Tomáše (pití neměňte, ani když Tomáš Fanta není mezi přihlášenými). Za nějaký čas dorazí grupa. Za další čas Vám přinesou jídlo. Možná. Pusťte se do něj bez ohledu na zbytek grupy. Když sníte asi tak polovinu porce, tak se projeví, že tělo je prostě v sakra mizerném rozpoložení a ona polovina porce projeví touhu dostat se opět ven na svobodu z Vašeho těla. Navíc bude chtít opustit Vaše tělo stejným otvorem, jímž do něj vstoupilo. Musíte to zadržet a stihnout až na WC tam pak konečně můžete šavli hodit. Vraťte se ke stolu a dělejte jakoby nic. Jednak byste ostatním zkazili chuť a druhak by Vás buď litovali, nebo se Vám smáli a ani o jedno nestojíte. Zkuste pár soust ještě spořádat. Moc jich nebude. Když opět ucítíte, že by se snad opět porce chtěla dostávat ven. Ihned s jídlem skončete. Odbíhat každých pět minut by už bylo hodně podezřelé. Radši řekněte, že jste už plní. Že to je asi tím, že jste od už čtvrtka nějací rozlámaní a malátní (to bude pravda). Je Vám sice nanic, ale snažte se ještě zůstat, netrhat partu a konverzovat. Zábava nebude nic moc. Rozhodněte se, že až dopijete (máte již druhého Fantu), půjdete. Nezapomeňte se taky zmínit, že potom jak nejste dva dny celí ve své kůži, že nechcete ani vidět, jak zítra dopadnete. Proneste předpověď, že jistě skončíte z celého stolu nejhůře. Ani se nemusíte příliš přetvařovat, protože vše, co jste dosud dělali, bylo děláno za účelem minimalizování očekávání svého výkonu. To nejtěžší však máte ještě před sebou. Rozhodující momenty, které zajistí Váš zítřejší úspěch, teprve přijdou. Teprve v příštích pár hodinách si ho musíte zajistit. A to bude to nejtěžší. Kolem desáté se tedy zvedněte od stolu. Ideální je, pokud je někdo z grupy stejně malátný jako vy a taktéž to chce zabalit. U vchodu pak potkáte člověka, jenž Vám poví, že je Vaším spolunocležníkem a tak si vlastně předáváte štafetu. On Vám uvolňuje ubytovnu, by jemu místo u stolu. Vrátný mluvil pravdu, když říkal, že k Vám ubytuje nějakou mladou a krásnou. Ubytoval k Vám mladou krásnou Čejku (koneckonců ze seznamu přihlášených Vám bylo jasné, že ta mladá krásná bude buď Čejka, Burda, nebo Přikryl). Dorazte na pokoj. Nechtějte ještě spát. Číst ani dělat něco jiného (třeba se, nedejbože, učit blex) nemáte síly. Tak jen tak koukejte do blba a nechtějte spát. Zkuste však poručit svému tělu a přivolat na něj střídavou horečku a zimnici. Povede-li se, nefrajeřte. Jděte si lehnout. S tímhle stavem se nedá dělat nic lepšího, než se z toho vyspat. Když ulehnete (zhruba kolem jedenácté, což je nehorázně dřív, než jste měli v plánu), tak po nějaké době tyto stavy ustanou. A to je ten moment, kdy se musíte pokusit přivolat na sebe strašlivé píchání do hrudníku. Nebo případně jiný zdravotní problém. Takový, aby Vám stoprocentně bránil v usnutí a aby Vám bránil i jen pomyšlení na cokoli jiného. Snažte se s tím bojovat, nebrat to na vědomí a zkusit usnout. Nemáte šanci. Zkoušejte si to místo nějak promnout, promasírovat. Nemáte šanci. Bolestí si sedejte, klekejte a přemýšlejte jaké máte možnosti. Žádné. Čekat až to přejde. To ale může být věčnost. A asi taky bude. Naberte nové síly a znovu zkuste usnout. Nemáte nárok. Zeptejte se přicházející mladé krásné Čejky, kolik je. Půl jedné. Zeptá se, cože nespíte. Postěžujte si jí. Prohodí pár milých slov a řekne, že ještě odchází. Doufejte, že to, že jste se vypovídali, Vám pomůže. Nepomůže. Stále se snažte spát. Smůla. Už se z toho můžete zbláznit. Po nějaké době znovu dvakrát přijde a odejde ten Vaše mladá krásná spolubydlící. Netušíte kolik je. Nedávejte před ním znát, že ještě nespíte. Chvíli se ještě s pícháním v hrudníku potýkejte a snažte se usnout. Světe div se, povede se. Ráno vzájemnou konzultací zjistíte, že naposledy Čejka přišla v půl třetí, takže jste usnuli o něco dříve. Cítíte se skvěle. Je to úžasný pocit, že se Vám nakonec povedlo potíže překonat. Ne, že byste čekali, že, když se cítíte skvěle, tak budete skvěle hrát. Naopak, víte, že když dva dny byly špatné, tak třetí musí přijít pohroma. Ale po tom, co jste prožili, tak Vám to bude připadat malicherné. A tak si prostě dejte jediný cíl. Hrát tak, jak to půjde. Tajně doufejte, že nulová očekávání budou výhodou a třeba přinesou o to lepší výsledek.
Nejtěžší část cesty za třetím místem máte již za sebou. Teď už to bude hračka. Zmáknete to úplně v poho. A jak jsem to zmáknul já? Takhle to vypadalo z mého pohledu:
První informace pravila, že budu hrát s Mariánem Viochnou. Pak se sálem roznáší zpráva o tom, že se přelosovává. Proluku Jarek vyplňuje aktuální novinkou: „Možná jste si všimli, že Romana má na cedulce napsáno Ličková. To je samozřejmě jen maskování, Romana teď není Ličková, ale Vlčková, takže místo Ličkn teď máme Vlčkn. Romana s Robertem byli na svatební cestě v Římě.“ S těmito slovy se Jarek přemisťuje ke stolu Romany a započíná improvizovaný rozhovor: „Romano, jak bylo v Římě?“ A dále nám zprostředkovává i Romaniny odpovědi: „Hezky.“ „Co jste viděli v Římě zajímavého?“ „Já nevím, co mám říct vtipného.“ „Co nevtipného jste viděli v Římě?“ „Moje nohy oteklé.“ Rozhovor končí, je přelosováno. Jdeme se s Mariánem podívat a zjišťujeme, že zůstáváme v dvojici spolu. Slova se opět ujímá Jarek: „Přátelé, Dana Kučová Vás pozdravuje. Dělá pro nás hodně, má Vás ráda, je dobrou duší českého scrabblu, ale každý někdy dělá chyby... Jistě zde vidíte procházet Péťu Mikšíka a říkáte si proč nesedí u stolu. Jistě se Vám zdá divné, že by měl BYE. Nemá BYE. A co Vám z těchto všech mých slov vyšlo? Ano, bude se opět přelosovávat.“ Nyní jsme již spolu s Mariánem nezůstali. Chytl jsem místo něj jiného pavouka, Michala Beckeho. Nutno říct, že já i Marián jsme si změnou polepšili. Marián porazil Zbyňka Burdu a má partie s Michalem vypadala následovně: Úvodní mizerný tah s mizernými písmeny, pak kanonáda, která zapříčinila, že v šestém tahu vedu 148:75 (Michal jedenkrát měnil a měl jeden neplatný tah). I díky tomu se též odhodlávám k výměně a losuju žolíka. Po dvou zbavovačkách za 27 a 20 bodů přichází bingo. V nové sedmičce mám Ě a dvě N, tak jedno dávám ihned spolu s Ě pryč za nějakých 15 bodů, přichází mi druhý žolík a tak ho také ihned dávám pryč. Bohužel nenalézám trojnásobek, jenž by musel končit, nebo začínat již položeným A po partii jsem pak zašel za Sobim. Samozřejmě že tam byl, jenže jsem (T)ENOROVA nenašel, a tak jsem bral jen 58 za NEORVA(L)O. Tou dobou už měl Michal na svém kontě druhou výměnu a druhé neplatné slovo Nakonec mi ještě Michal nahrál na VÓTŮM (76) – Óčko bylo zdvojené, celé ztrojené a kolmo bylo několik TYRANŮ. Navrch přidal ještě třetí neplatný tah a konečné skóre znělo: 510:249 (tak málo jsem měl proto, že ze závěrečné skladby Ť, Ň, G, Ý jsem se zbavil jen Ťéčka a Ýčka). Rozdíl partie byl nakonec největší z celého turnaje. Nebyl jsem však jediný, kdo dával na prdel. Iveta Vondrátová nasekala Vaškovi Járovi o 213 bodů (pátý největší rozdíl) Turčas bude dobrý. Průběžně vedu. Škoda, že jej nejde okamžitě ukončit. Blance Kovaříkové nestačilo ani 384 bodů na Honzu Pavlíka – o 2 body mu podlehla.
Při pohledu na los druhého kola jsem pronesl pouze ono „do pr...“ a zalitoval, že občas nedržím pysk. O přestávce jsem drze říkal Hance Filipové, že víc se bojím její mámy. No to jsem si teda dal. Teď od Hanky dostanu za vyučenou. A je to tu. Po čtyřech tazích vedu o 10 bodů, jenže Hance se chce ŠUMAŘIT(I) (84) a i když nepřipadá v úvahu, že by mě tato její sedmička DĚSILA (30), a tudíž na ni nalézám alespoň trochu slušnou odpověď, tak prostě 40 bodů v mínusu jsem. Čekám na Hančinu chybu. Přichází. Zbytečně zkouší NAMRZENY, ačkoli je přesvědčena, že jí to projít nemůže. Snižuji tedy na 20 bodů. Tento rozdíl zůstává konstantní. Nejblíže se přibližuji na 14 bodů, ale blíž to nejde. Hanka zavírá a vítězí tak asi o 30 bodů. Inu, prohra není tak strašná (kór proti dvěma žolíkům). Turčas bude pořád supr. Jsem první z jedniček a jedeme dál! Druhá Filipka plichtila s Ivetou Vondrátovou. Iveta vedla, Milena měla na ruce připravené PACHU na trojnásobek a kolmé UT a říkala si, že by bylo pěkné mít PACHUŤ (+UT + ŤÉ). Iveta se rozhodla Mileně tento trojnásobek zabít. Zahrála ŤÉ... Nepříjemná PACHUŤ jí zůstala v ústech a musela být ráda za remízu. Na devatenáctém stole byl k vidění rodinný souboj Martiny a Lenky Nohavicových. Lenka Martinu porazila, připravila jí již druhou porážku, ale pro Martinu to měl být jen začátek jejího trápení. Dana Pokorná porazila třetím nejvyšším rozdílem dne Yvettu Hlubinkovou, když ji přemohla o 223 bodů.
Sikora! Naštěstí „jen“ Jindra. Ale na kodymátorském turnaji mě porazil. Pro jistotu nenechávám od počátku nic náhodě, naháním skóre, pokládám tři čtyřicítky a bez binga docházím ke stodvacetibodovému vítězství. Hana Filipová pokračovala ve svém tažení a po výhře nade mnou si poradila i s Janou Vackovou. Úspěšně pokračovala i její matka. Břeťovi Bastovi na ni nestačilo ani 390 bodů, Milena uhrála o 3 více. V trápení pokračovali Martin Hrubý a Martina Nohavicová, kteří si na své konto připsali třetí porážku.
Ve čtvrtém kole mě čeká Marie Kolářová a vím moc dobře, že mě nečeká lehká partie. Můj předpoklad se potvrzuje ještě dřív, než bych si přál. Již v prvním tahu se mě soupeřka snaží podusit bingem ZDUSI(T)I (70) Brzy naštěstí přichází žolík i mně a v pátém tahu nalézám bingo též: ODMÍT(Á)NO (70) a vedu o bod. Napínavá přetahovaná pokračuje i dále. Po 11 tazích vedu o 10 bodů a v tahu dvanáctém přichází důležitý moment. V zacpané pozici, za vyrovnaného stavu a nemnoho tahů před koncem se soupeřka pokouší jít po bingu a mění dvě písmena. Jedno z tažených je naštěstí G, takže díky výměně a zbavovačce tohoto bingotvorného miláčka odskakuji již téměř na 40 bodů. Soupeřka bingo nakonec nenalézá a já vítězím o 60 bodů. Situační zpráva z čela. Stoprocentní je již jen trojice borců. Karel Sikora, který o 150 bodů sesmažil Sobiho, Martin Kuča, který nedal šanci Martinu Vackovi a Petr Landa, jenž zastavil tažení Hanky Filipové. Za nimi následuje tříapůlbodová dvojice Vondrátová, Filipová. Z dalších desek: Katka si v polopoškoláckém souboji poradila bez nejmenších problémů s Honzou Kovaříkem. Michalu Beckemu trvalo jen jedno kolo, než se probral z mé nakládačky. Ve třetí naložil čtyřkilo soukmenovci Greplovi, v tomto Daně Pokorné.
Páté kolo a popáté mě čeká Morava. A dokonce druhé kolo za sebou mě čeká Bruntál. Anna Rybínová. Skóre s ní mám zatím 1:1. Uvidíme, kam se štěstíčko přikloní nyní. Před partií ještě povzbuzuji Milenu Filipovou, že přece Landa nemůže porazit dvě Filipky v řadě a už se začíná. Brzy mi přichází žolík a bingo na sebe dlouho nenechává čekat. Vedu tedy o těch 60 bodů a díky soupeřčině trápení náskok nadále navyšuji. Už je to o stovku a přidávám další třicítku. Soupeřka sice nakonec nalézá se svým žolíkem bingo, ale již je pozdě a náskok mám velký. Stále celých 80 bodů. Ty nakonec během posledních tří tahů navýším na 95. No, nevypadá to zle. Skóre 4:1 a furt skvělý TurČAS. Na čele je s pěti body Karel Sikora, který si po Sobim poradil i s Máťou, za ním další dvě neporažené, čtyřapůlbodové, Iveta zvítězivší nad Martinem Vackem a Milena, jež potvrdila má slova o tom, že Landa dvě Filipky v řadě prostě neporazí. Hanka však neměla možnost se po prohře oklepat. Břéťa Basta jí naložil druhou pětistovku dne. Jeho 501 však můj současný rekord zatím neohrozilo. Za čelní trojicí je Máťa, který má zatím jako jediný lepší TurČAS, než já a za ním, na pátém místě už stojí moje jméno. Dobré to je, dobré. Michal Becke opět rozdával čtyřkilo. Jako by si na všech vyléval zlost, za to, jak jsem ho porazil. Odnesla to Lenka Paličková. Trio M. Nohavicová, Pokorná, Hrubý se zvedlo, přidalo i druhý bod, dostalo se na 2:3 a tam se setkalo s dalšími seshora spadnuvšími silnými hráči. 2:3 měli i Romana Ličková, Hanka Závišková, Petr Vetešník, nebo Robert Vlk.
Dobré to sice je, ale teď mě čeká ta pravá prověrka. Péťa Landa. Až teď chápu, jak jsem si zavařil tím, že jsem povzbuzoval Milenu. Ona zvítězila a Petr si teď bude chtít na někom (mně) spravit. A úvod je pořádně divoký. Petr mění všech sedm. Odpovídám bingem VYMAK(E)J (72)a po prvním tahu tak já vedu o 72 bodů a Petr o 1 křížek. Jenže z té nové sedmičky vytáhl čisté DĚDINKOU (67). Slušnej úvod. I nadále se řežeme. Pak Petr trochu polevuje, posléze mění dvě a já si říkám, že i kdyby s tím druhým žolíkem dal bingo, tak by to nemuselo být tak zlé. Momentálně už vedu o 45 bodů. Mohl jsem vést ještě o víc, ale to bych se pár tahů nazpět nesměl připravit špatnými počty o 8 bodů. Snad nebudou rozhodovat. Petrovi výměna vyšla: NEDODA(T)I (68). Po mé dvacítkové odpovědi tak Petr vede o 2 body. Řežeme a přetahujeme se i nadále, když už tu je závěr. Ten hraju poněkud nepřesně a Petr vítězí o 21 bodů. Po partii závěr ještě analyzujem a zjišťujem, že jsem závěr mohl zahrát lépe a podlehl bych mu o 3 body. Ještě, že jsem to zahrál takhle. Víte jak bych byl nakrklej, že jsem se připravil o těch 8 bodů? Spanilou dámskou jízdu Ivety a Mileny zarazili Karel s Máťou. Ve stíhací skupince za Karlem pak kromě něj byl ještě Sobi, Petr Landa, Jarda Buksa a Katka, na níž Bastovi nestačilo ani 407 bodů (jedna ze dvou čtyřstovek, jež nestačily na výhru), když mu nasázela 452 bodů. Blance Kovaříkové pak podruhé dnes nestačilo 390 bodů na výhru. S Annou Rybínovou prohrála 395:396. Ten kdo by si myslel, že sedmička statečných favoritů se bude ze 2:3 hrabat výš, ten by se celkem mýlil. Skupina se rozdělila na dvě části. Zatímco novomanželské duo Ličkn - Vlkn, Dana Pokorná a Hanka Závišková zvítězili a hrabali se výš, Martina podlehla Honzovi Kovaříkovi, Petr Vetešník Jindrovi Sikorovi a Martin Hrubý Petru Mikšíkovi.
Binga v prvním tahu se stala v mých partiích nějak oblíbená. Já ho dal Petrovi, on mě ve druhém po úvodní výměně a bingo v prvním tahu mi kromě Marie Kolářové vysolil i Michal Přikryl. Naštěstí jsem měl pádnou odpověď – OÓ (34) Po jeho neplatném slově tak byl po čtyřech tazích stav pro mě velmi přijatelný. Prohrával jsem o necelých 30 bodů. A pak přišel velmi důležitý moment. Nemaje na ruce žádnou prodlužku jsem na drzo skončil se slovem PRYŽ (19) pole před trojnásobkovým řádkem. Na to Michal reagoval slovy: „Prekérní situace.“ S nadějí ve hlase jsem se tázal: „Nemáš?“ „Mám, ale nechci.“ Nakonec neměl na výběr a musel s pravdou a - druhým žolíkem (prvního dal do binga) – ven: Ď(A)SI (39) Na má slova „No jo dva žolíci...“ Reagoval Michal slovy: „Tak se ukaž.“ To byla výzva. Odpovídám třicítkovým OŇ, dva tahy na to přichází CENOVÉ (43) a už ho téměř mám. V ucpané pozici pak naháním tah co tah pár bodíků a před závěrem rázem vedu o dvacku. Na ruku mi však v posledním tahu přichází X. Nahrávám si, Michal mi to nezabíjí, naopak, staví neplatné slovo, nakonec zavírám, přičítám jeho třináct bodů a vítězím o 70. Výhra s Michalem proti dvěma žolíkům celkem těší. Karla nezastavil ani Petr Landa. Kdo tedy? Uvidíme. Katka potvrdila, že jí Sobi dvakrát nevadí, nasázela mu čtyřkilíčko a opět ho trochu usadila. Čtyřkilo nasázeli i Máťa Jardovi Buksovi, Michal Sikora Ivetě a Milena Zbyňkovi.
Dana Závadová. Před partií na mě a ji dlouze hledí Jarda Buksa. Hledí a mlčí. Přemítám o tom, co chce naznačit. Ptám se ho: „Konečně silný soupeř, viď?“ „Ne. Konečně soupeř, na kterýho se dá koukat.“ Má pravdu. Když už má člověk prohrát (nebo i když vítězí), tak je vždycky lepší, když se aspoň dá na soupeře koukat. Kouká ale spíš soupeřka. Ale ne na mě, spíš na můj úvod. Po šesti tazích (bez binga) vedu 170:93. Pak sice musím protřiďovat zásobník a Dana lehce stahuje. Opravdu však jen lehce. Navíc mi přichází žolík a ihned jej pokládám do ztrojeného O(H)NIVÝMI (86). Dana alespoň koriguje: TÍSNÍC(E) (74). Vzápětí jí však přidávám další dvě třicítky a nakonec vítězím 417:288. Dalším, kdo se pokusil zastavit Karla Sikoru byla Katka. Dařilo se jí to nejlépe ze všech, nasázela mu 387 bodů, ale ani tento chrabrý výkon jí nestačil. Prohrála o bod. Souboj, „kterému nešlo zabránit“ Kuča-Sobala pro sebe rozhodl Martin. Martin Kuča. Jako tichá voda, která mele břehy se na první stoly prodrala Libuše Khýrová a v osmém kole se její obětí stal Michal Sikora. Libuše Khýrová tak byla již na šesti bodech. Před posledním kolem je tedy situace jednoznačná. První je s osmi body Karel Sikora, jediným sedmibodovým je Máťa, který má lepší TurČAS a za ním jsem hned já. Avšak ani při případné výhře si výš polepšit nemůžu. Máťa má v TurČASu náskok 1000 bodů. To je hnus. Tak já se můžu jenom propadnout. Otázkou ještě je, jestli hraju s Karlem Sikorou já, nebo někdo jiný.
Já. Hle. Opakují se loňské Pardubice. Opět v posledním kole na prvním stole. A opět Karel. Tentokrát bych snad ale vyhrát mohl. Bleskový pohled na pořadí a můj náskok před ostatními ještě říká, že prohraju-li, nebude příliš podstatné zda to bude o 15, či o 150. Na základě této úvahy se rozhoduju jít při případném nepříznivém vývoji do rizika. Před partií se ještě tážu Máti, přeje-li mi štěstí. Říká, že ne. Ale prý mám vyhrát. No děkuju pěkně! Vyhrát nad Karlem bez štěstí! Spoléhám na to, že mám nyní jednoho žoldu pod průměrem, a tak by to scrabblový bůžek mohl vyrovnat. Mou motivaci Máťa podpořuje nabídkou stovky, když on i já vyhrajeme. Nabídku samozřejmě přijímám. Ani Karel nenechává nic náhodě a alespoň morálně podpořuje Jirku Frejku, Martinova soupeře: „Jirko, fandim ti.“ Už se hraje. Úvod je dobrý. Po pěti tazích vedu o 7 a mám na ruce bingo. Karel mi ho nekazí. B(A)HNÍVÁ však neprochází. Karel naštěstí neodskakuje příliš. V podstatě je to stále vyrovnané a já mám žoldu na ruce. Karel se zkouší trhnout dvěmi třicítkami. Na tu druhou odpovídám bingem N(E)TŘOUC za rovnou stovku bodů. Ani to však neprochází a já se rázem ocitám v situaci, která už začíná být kritická. Karel vede o 60. Během pár tahů ho mírně stahuju a nakonec přidávám třetí pokus. Snad už to projde. Cesta k počítači je malou cestou na popravu, ale T(Ř)ESENY (61) už prochází. Sláva. Stav je 263:263. No bude to těžký závěr. Kór když má Karel asi toho druhého žolíka. Na Karlovo PŘECI (39) odpovídám SEXem (32). Partie vedle nás končí a dostáváme informaci, že Máťa prohrál o 14 bodů. Čul jsem to od chvíle, kdy mu Jirka položil dvoužolíkové bingo. Takže z kila nebude nic. Můj návrh, aby mi to pustil, přechází Karel úsměvem. Nepouští, naopak, hraje stále silné tahy. Teď například MYTÝ (26). Mám už sice i druhého hlaďourka. Teď to nesmím zvorat. Musím zahrát závěr přesně. Po kratší úvaze odmítám zahrát přes jeho Ý žolíkové PÝ(Ř)ÍŠ (33), protože by mi zbylo moje Ý. A chci-li vyhrát, musím zavřít já. Nakonec tedy hraju pouhé EŠ (15) a dobírám. Další Karlův tah naštěstí tak silný nebyl. IČ (14) Odpovídám pádnou A(K)CÍ (23). Tak a teď jde o to, zda mi to Karel zkazí. Věřím, že ne. Hraje SEXE za 13. Pohled na stav, trocha počítání a hluboký oddech. Vyhraju. TÝPÍ (16) Karel vyklápí zásobník. Kromě Ú tam má ještě další tři samohlásky. Hm. S tím se moc dělat nedalo. Na odečet vítězím o 10 bodů. Z výsledků posledního kola: Libuše Khýrová se překonává, poráží Katku Rusou, získává sedmý bod, dochází si pro šesté místo a pro cenu pro nejlepší ženu. Ale to trochu předbíhám. Dana Pokorná a Robert taktak odvrátili v posledním kole absolutní blamáž a vytáhli se “alespoň“ na 4:5. Na těch nakonec skončila i Martina Nohavicová, která nakonec se umístila dokonce tři místa za dcerou Lenkou. Na čtyřech bodech skončila také Saša, kterou v posledním kole porazil Honza Kovařík, jenž se tím prodral alespoň na 20.místo a opět se ozval, že v boji o MR zůstává. Naopak nedařilo se v posledním kole Blance, kterou porazil Martin Hrubý, jenž si tím zajistil, když už ne nadprůměrný, tak alespoň průměrný výsledek. Do boje o mistrovství by však potřeboval víc. Tyto všechny výsledky a vůbec všechny partie dne zůstaly ve stínu partie M. Sikora – Pavlík. Padlo v ní 5 bing, Honza dal tři, Michal „jen“ dvě, ale za to jeden devítinásobek. To nakonec rozhodlo v jeho prospěch. Nakonec nahráli téměř až neskutečných 990 bodů. Pravda, je, že v závěru zavírali po jednom písmeni, ale přesto je to součet úctyhodný. Po partii Honza Pavlík zjistil, že tam těch 10 bodů do tisícovky bylo. Radost z výsledku 510:480 pak mohl Michalovi mírně zkazit jen fakt, že v absolutním dne mě pouze vyrovnal, přičemž kdyby zavřel najednou, byl by turnajový primát získal sám pro sebe.
V celkovém pořadí se tedy za výše zmíněnou trojicí K. Sikora, M. Kuča, L. Vencl umístili dále 4.Jarda Buksa, 5.Jirka Frejka a 6. překvapení dne, nejlepší žena, pavoučice Libuše Khýrová. Zapamatujme si to jméno do budoucna. Již šesté letošní umístění v první desítce přidalo jedno z největších překvapení roku – Iveta Vondrátová, tentokrát na sedmé pozici. Loni se trápila, nakonec se na mistrovství nedostala a letos je jako vyměněná a má dlouhodobě skvělou formu. Že by černý kůň mistrovství? Devátým místem si po posledních neslaných nemastných výsledcích trochu zlepšila náladu Katka Rusá. Milena Filipová nakonec skončila „až“ šestnáctá, což je na to, jak měla turnaj rozehraný spíše neúspěch. Přesto, stejně jako již zmiňovaný 20.Honza Kovařík, přidala cenné body v boji o postup na vytoužené mistrovství republiky. Turnaj měl samozřejmě i své velké poražené, ale byli již zmiňováni dost a není důvodu je zmiňovat více, stejně jako není důvodu je podceňovat pro příští turnaje. Prostě jen neměli svůj den.
Jinými slovy: prostě se na turnaj nepřipravili třeba tak jako já. Jak vidíte, po výše zmíněné přípravě na to nejhorší, to vlastně byla sranda. Stačilo v prvním kole pořádně nahnat TurČAS, v druhém takticky mírně prohrát, vyhnout se těm nejšpičkovějším hráčům, ne však silným, ty porazit co nejvyššími rozdíly, v šestém kole opět mírně prohrát, skrýt se tak uprostřed pole před zraky dravých soupeřů, porazit vysoko další dva silné soupeře a na závěr už stačí jen ZVÍTĚZIT V POSLEDNÍM KOLE NA PRVNÍM STOLE. Tak vidíte, že uhrát třetí místo v Ostravě (i kdekoli jinde) je vlastně úplně snadné!
Varování: Autor nezaručuje, že Vám dodržování jeho návodu nepřivodí potíže (nebo Vám, nedejbože) pomůže a zříká se tímto jakékoli zodpovědnosti za případné nepříjemnosti, jež Vám mohou používáním jeho návodu vzniknout.