(Luboš Tlučhuba Vencl)
Hronovský turnaj pro mě začal ve středu před turnajem sháněním odvozu. Do té doby jsem se s tím neobětžoval, protože jsem dlouho nevěděl, zda skutečně pojedu. Dopoledne: Napsal jsem Honzovi Kovaříkovi. Mezitím jsem získal nějaké číslo na Frantu Růžičku. Napsal jsem Frantovi Růžičkovi. Poledne: Franta ani Honza neodpovídají. Odpoledne: Z čísla uloženého jako Franta Růžička mi přichází esemeska ve znění: "co?" Chvíli přemítám, a posléze a po prohození pár dalších sms, je zřejmé, že na druhé straně někdo je, ale Franta to není. Kolem šesté volá Jana Vacková a dává mi k uchu právě Frantu, má volno. Zároveň mi dává na sebe správné číslo. A já mám odvoz. Na tomto místě bych chtěl poděkovat právě Janě, která se v sehnání mého odvozu angažovala tak, jako by jej sháněla sobě - a popravdě řečeno mnohem více, než já :-D Půlnoc: Píše Honza Kovařík, prý má volno. No, napsal brzo. Inu, jeho chyba, píšu mu, že na tom, že má volno se nic nezmění (:o)
Co mě velmi překvapuje, je čas, jaký Franta, resp. Honza stanovili k odjezdu. S Frantou jsem sice dosud snad nejel, ale tipoval jsem jej na klidného řidiče, navíc psal, že chce mít rezervu, protože veze hry a odjezd určil na 6.30. Ďábel Honza mi později psal, že mě (budu-li chtít) nabere v 6.35. Pravda, sraz s Frantou byl jinde, než s Honzou, ale přesto mě rozdíl 5 minut mezi těmito dvěma tak odlišnými řidiči zaskočil. Zejména, když Franta psal o časové rezervě. Na místo jsme dorazili včas, zdárně jsme překlopýtali přes staveniště, ani hry jsme nerozsypali, a tak vše zdárně spělo k začátku turnaje.
V prvním kole mě čekala příjemná Marie Červinková. Kdesi jsem potratil své poznámky, takže to budu lovit z hlavy, jak to bylo s bingy a žolíky Vám tedy nepovím. Vím jen, že soupeřka hrála dobře, ovšem mě se povedlo vybudovat si větší náskok a nakonec jsem jej bez větších nervů udržel až do konce. Vítězství 416:353 tedy potěšilo, ale neznamenalo zatím příliš. Favorité příliš neklopýtali. Lída Rusá na prvním stole až po velkém boji porazila Hyršu. Z tří dalších Poškolaček začala Jana výhrou nad Lucií Jechovou, naopak Věrka s Dášou začaly svůj smolný den prohrami.
V druhém kole mi soupeřkou byla Jindra Voráčková, ale měl jsem dojem, že ani tolik nebojuju s ní, jako spíš s větrnými mlýny. Na její tři binga jsem sice kontroval svým jedním a dalšími silnými tahy, ale víc, než prohru o 70 bodů jsem zkrátka uhrát nemohl. Prohra v druhém kole byla nepříjemná, ale mnoho jsem si z ní nedělal jednak proto, že jsem se sem přijel bavit a ne trápit a jednak proto, že s výkonem jsem spokojený byl. Věře se dál nedařilo a v Záškolácko-Poškoláckém souboji ji Dáša přehrála. Naopak Jana pokračovala dobře, když vysoko porazila svého Martina. Čelo i nadále bez větších překvapení, souboj dvou špičkových hráčů mezi Žížou a Petrem Landou vyhrává Petr.
Kolo třetí a Hana Hrušková. Nebezpečná soupeřka. Minule mi dala hodně zabrat, inu herna dělá své. Tentokrát je to nakonec trochu lehčí. Pomáhá mi bingo, soupeřka se asi trochu trápí a já opět v klidu vítězím. Třetím vítězstvím nad třetím východočeským soupeřem (Burda, Kracík, Rodr) se prodírá na nejvyšší příčky Honza Kovařík. Markéta, které se v poslední době moc nedařilo, poráží Martina Daňka a má rovněž tři body. A stejně tak i Jana, která poráží Marka Lašťovku. První bod si připisuje Věrka, naopak Dáša prohrává.
Kolo čtvrté mi jako soupeře přihrává Pavla Vojáčka, kterého jsem nedávno objevil mezi diplomaty. Po krátké mailové komunikaci jsem následně zjistil, že diplomacii hraje a zná déle než já jak na netu, tak naživo. Výhružka, že pokud mě nenechá vyhrát, tak mu vyhlásím válku nepomohla a pustili jsme se do sebe. Partie měla nakonec jeden, naprosto prostý rozhodující moment. Tím bylo Pavlovo bingo. Nechci vyloženě tvrdit, že jsem stejně jako s Jindrou nemohl ani tentokrát vyhrát. Rozhodně to nebyla hra na jednu branku, ale pytlík zrkátka umožnil Pavlovi dát bingo dřív a Pavel následně neumožnil mě, abych položil to své. Málo platné, zahrál to dobře. Věrka v předčasně zapasované partii prohrává s Jirkou Kamínem a jak sama přiznává, bojuje víc s místní zimou, než se soupeři a není schopná se tak úplně soustředit. Jana prohrává s Pavlem Podbrdským, a tak jediným zvítězivším Poškolákem je Dáša.
Los pátého kola mi přihrává za soupeře Jirku Kučku. Konečně jde o partii, kdy je všechno jednoznačně na mojí straně. Pytlík mi přeje, hraju v pohodě a dobře a pouhé 3 bodíky mi nakonec chybí k dvousetbodovému vítězství. Dáša prohrává, ale Věrka i Jana vítězí. Tím se stále drží ve stíhací skupince, která pronásleduje vedoucí dvojici. V ní je Lída, která deklasovala Milenu 533:271 a Petr Landa, který o 10 bodů přehrál Pavla Podbrdského.
Připadám si jako na houpačce. Po vítězné partii, ať už vítězné zaslouženě, či díky lepšímu výkonu, přichází partie, s níž nemůžu dělat zhola nic. Takovou je i ta proti Jirkovi Frejkovi. Ne, že bych se s písmenky vyloženě trápil, chodí tak nějak průměrně. Jenže Jirkovi přijde vše, nač si pomyslí a možná i to, na co si ani pomýšlet netroufá. Padám tak na 3:3 a štěstěna mi tak přitiskuje na krk nůž velmi ostře. Teď již potřebuji zbylé tři partie vyhrát bez ohledu na pytlík a kdesi cosi. V partii o první místo se rozhoduje o tom, že o ničem není rozhodnuto, neboť duel Lídy s Petrem končí remízou. Kibicové sice zjišťují, že oba mohli partii v závěru vyhrát, ale otázkou tedy zůstává, jakto, že neseděli na prvním stole oni, když jsou tak chytří. Z Poškoláků vítězí pouze Dáša, Jana nestačí na Pavla Žibřida, Věrka se i dál trápí a prohrává s Mirkem Muroněm.
Sedmé kolo přináší prohry tří Pavlů. Ten čtvrtý, Podbrdský pak vítězí jen proto, že mu je soupeřem právě jeden z oné trojice zbylých - Žibřid. Chaloupka a Vojáček podléhají dvěma z černých koňů, kteří dnes bojují na hranici svých možností - Honzovi Kovaříkovi a Anamor. Třetím černým koněm turnaje na pěti bodech je Tragedian. Na prvních stolech poráží Jarda Buksa Lídu a Milena Filipová Petra, takže se před dosud vedoucí duo dostává trojice Filipová, Buksa, Podbrdský a závěr bude ještě velmi napínavý. Já se střetávám se svým řidičem a hazarduji s tím, že půjdu domů pěšky, protože Frantu ani trochu nešetřím. Pytlík sype a tentokrát je zase tím, kdo nemůže dělat vůbec nic můj soupeř.
Osmé kolo je klíčové. Potřebuji prolomit rytmus nahoru-dolů a udržet se ve hře o šestý bod. Zároveň jde o první partii, kde se o něco hrálo, neboť předchozích 7 bylo vcelku o ničem. Majka Kolářová mi však nedává nic zadarmo a hned v prvním tahu začíná bingem. Ve zbylých tazích se však trápí a tak tah co tah stahuji a srovnáno je vcelku brzy. Chvíli se o vedení přetahujeme a posléze pokračuje mé postupné odskakování a Majčino trápení. V závěru se zuby nehty bráním bingu, naštěstí úspěšně a doluji ono klíčové vítězství. Po hříchu jsem však z Poškoláků jediný, protože "děvčata" prohrávají. Na čele odpadávají z boje o titul Petr a Milena. Petrvysoko prohrává s Jardou, Milena o pouhé čtyři body s Pavlem P. Anamor nestačí na Pavla Ž a v souboji zbylých dvou černých koní poráží Tragedian Honzu.
Před posledním kolem pronesla Hanka Filipová u tabule s losem cosi jako: "Co jsem komu udělala?" Odpověděl jsem na to, že to sice nevím, ale když mě nechá vyhrát, tak jí nic neudělám já. Když jsme seděli u stolu, zastavila se u nás i Milena a Hanka na to, že jí prý dávám nemravné návrhy. Prý, jsem jí pravil, že: "Když mě nenechá vyhrát, tak jí "něco" udělám." No, pravda, matfyzáci by řekli, že když se dvě části tvrzení znegují, tak smysl zůstane stejný, ale obě věty vyznívají přece jen rozdlně (:o) Uvedl jsem to tedy na pravou, míru, ale zdálo se, že ani tato formulace se Hance příliš nelíbí :-) Samotná partie měla dvě fáze. Prvních patnáct tahů jsme oba hráli dobře, ale já měl trošku víc štístka a také žolíčka jsem umístil asi za 40 bodů, takže jsem cca o nějakých 40-50 vedl. Poslední dva tahy mi přišly naprosto strašně, Hance přišla hodnotná písmena a měla ještě svého žolíka. No nebudu Vás napínat. Skončilo to plichtou. Plichtou, ze které mám pocity rozporuplné. Upřímně řečeno, asi byla spravedlivá. Já i Hanka jsme v té partii předvedli výkony dobré, ačkoli ne nijak výjimečné. Ale když o výhru přijdete v posledních dvou tazích, tak z toho radostí taky nevýskáte.
Dáša završila svůj smolný den další prohrou. Věrka si spravila chuť vysokými výhrami, ale ani ona si z celkového výsledku výskat nemohla. Naopak Jana díky vysokému vítězství nad Danou Pokornou vybojovala výborné 9.místo a pokračuje v obratu, který nastartovala na minulém, bruntálském turnaji. Senzační cestu turnajem za sedmým bodem nakonec nedovršil tragedian, ale i šest bodů je pro něj výborných. Další dva černí koňové se střetli spolu právě o onen šestý bod. Dobře rozehraný turnaj nakonec k dobrému výsledku dotáhla Anamor, zatímco Honzovi zůstaly jen oči pro pláč. Škoda, těch 5:2 bylo nadějných. Na čele se situace dramatizovala. Lída zametla s Podbrďákem a horem pádem utíkala ke stolu Jardy Buksy a Žíži. Jarda vedl o nějakých 40 bodů, oba měli žolíka a pěkná písmena. Pytlík je dobrán a na tahu je Žíža. Vidí MĚĎAŘSKÝ, ale hledá ještě jinde a nalézá MOŘSKÝMA. Tím partii zavírá a otáčí. Jarda dostává vyplísněno od Jindry, že prý proč mu to nezabil, avšak má silný protiargument, že Žíža MĚĎAŘSKÝ měl, viděl a že by jej zkusil. Kibicové ještě vstřebávají dojmy z dramatického závěru a Lída výská. Půlbod uhraný s Petrem Landou se ukazuje být ziskem a Lída pro sebe získává turnajový triumf.
Turnaj končí a já jsem poněkud rozmrzelý. Ne, nelze říct, že by to nechodilo. 3 partie to přišlo pro mě, 3 partie tak napůl a třikrát proti mně. Jenže takto rozvrstvené štěstí pro mě není žádná výhra, 3 prohry jsou dost a 9 partií, v nichž to chodí oběma na půl bych si přál více. Ač nikde není psáno, že bych v takovém případě dopadl lépe. Ale nejsem rozmrzelý sám. Věrce to nechodilo a v sále panující zima ji také rozhodila. Pavel Podbrdský zůstává na čtvrtém místě a ze čtyř turnajů tak zatím jen jediné pódium, což je, jak se všichni shodneme skutečně trapný výsledek (:o) Jak už to bývá, jiní si zase výskají. Lída vyhrála další turnaj, výborně zahráli po delší době Jirka Frejka s Markétou, krásných šest bodů si připsali 13.Tragedian a 14.Anamor.
Domů dorážím akorát včas na zápas našich se Slovinci, který končí dle předpovědi Všeználka Kamína: "Bude to 0:0. Vidíš někoho, kdo z by z našich dal gól?" "Baroš." "A kdo by mu na něj nahrál?" Na to odpověď nemám. Pro další zápas tak pesimistický není. Slováci se prý porazí sami. Jak to dopadlo, všichni víme, ale přesto bychom si měli vzít z našich fotbalistů příklad a s kamarádit se s nejvěrnějším přítelem - alkoholem. Když se daří, slaví s Vámi, když se nedaří, zapíjí s Vámi žal.