(Luboš X+ Vencl + Milan Kuděj)
Dlouhý půst se nachýlil ke svému konci a všichni hráči s týmovým duchem se konečně dočkali. Neděle 18.února nadešla a s ní i první díl letošní ligy družstev. V úvodu mělo dojít k vyhlášení loňského ročníku, avšak vzhledem k hvězdným manýrům některých členů loňského mistra, bylo přesunuto na přestávku mezi třetím a čtvrtým kolem.
Poškoláky, kteří do tohoto ročníku nastoupili s velmi vysokými ambicemi, hned na úvod prověřil velice silný soupeř - Nerobité, kteří letos posílili o Lídu Rusou a měli být černými koni soutěže. Prověrka pro začátek jak má být. Zároveň šlo i o první zkoušku nových posil. Jana i Martin v ní obstáli skvěle, když Jana přehrála Lidunku a Martin nevyzpytatelného Pepu. Milan si poradil s budoucím členem rodiny, Ďurim (po vyrovnaném začátku začal Ďuri lehce taktizovat a tak jsem raději bodově utíkal jak to šlo. Podle pozdějších slov soupeře jsem vždy vlezl na to jediné místo kde to bingo Martin měl. Náskok narůstal a čisté POŠITÍM (79) soupeře totálně zdecimovalo a ten se utrápil s oběma žolíky až do konce. Rezignace byla tak veliká, že mi uznal i neplatné TEA (30). Dobrý start do ligového dne) a mou formu, jakožto kapitána, se jal prověřit Sobi. Hned zkraje mi přišel žolíček, hned šel do binga a já se ujal lehkého náskoku, který mi dával určitou jistotu, ačkoli se Sobim není téměř žádný rozdíl jistý. Po půlce partie mě překvapivě navštívil i druhý žolíček. Vedl jsem tedy asi o 40 bodů, na ruce držel žoldu, Sobimu to příliš nechodilo a zdálo se, že už toho není moc co řešit. Jenže to bych nebyl já, abych něco „nevymyslel“. Ač jsem tušil, neplatnost, přesto jsem se rozhodl zkusit odehrát PR(O)ZVÁNÍ. Nahlásil jsem body, zmáčkl hodiny - a registroval Sobiho protest. Nutno říct, že však nikoli proti platnosti slova, ale proti nehláskování žolíka. Plně jsem chápal Martinův dodatek: „Kdyby to bylo normálně… …ale když je to liga…“ No nedá se nic dělat. Připisuji si třetí křížek a kvůli své blbosti ztratím příští tah. Kopanec pořádný. Avšak stejně veliký udělal i Martin. Neprotestoval již totiž platnost slova. Mít nulu za slovo a ještě ztratit další tah – to už by bylo o hubu. Takhle jsem náskok přece jen dokázal udržet. Obhájce titulu začíná značně nejistě, přesto však vítězně. Hraje proti jednomu z nových týmů. Tedy spíše staronovému. Kómáci se letos představují ve značně obměněném složení. Co je Túzúm platné, že Landa přesvědčivě přehrává Iliasovou a Chaloupka drtí Jirku Kučku, když Tom Fanta přehrává Holbu a Hana Čápová sahá po senzaci v partii s Lašťovičkou. Nakonec, bohužel pro Kómáky, končí partie remízou, která Túzům stačí k vítězství 2,5:1,5. Ostatní zápasy končí remízou. Záškoláci získávají cenný bod s Parnasem, nový tým Mladých Gardistek bere bod loňským medailistům – Sirotkům, Sklípkani poráží letos oslabenou Palubu. Skvěle se uvádí Burdík, který v partii nových hráčů svých týmů drtí Martina Tancera.
Kolo druhé a další grupa Pavouků. Tentokrát Sklípkani. Vybírám si Aleše Horáka a mám pro to dva sakra dobré důvody. První v týmovém duchu – jako kapitán bych si měl vyvolit nejlepšího hráče soupeře. Druhý čistě sobecký. Aleš mě dvakrát v řadě porazil a já prostě chtěl tu sérii prolomit. A byla to partie z těch, které patří mezi ty příjemné. Zpočátku mi několik tahů přichází hodně dobře, získávám náskok, soupeř musí riskovat, navíc skládá bingo, což se mu nedaří, náskok se zvyšuje, Aleš podléhá nervozitě a tomu, že na něj hledí zhruba pět lidí, z větší části spoluhráčů, a tak i jim mohu děkovat za pohodové vítězství, i přesto, že bingo nakonec položit dokázal. Yvetta Hlubinková otáčí partii s Janou bingem v posledních tazích hry. Martin poráží Jolu a Lenka nakonec udrží výhru s Burdíkem i přes jeho bingo v závěru partie. Po pauze v úvodním kole se Tarantule, letos posílené i o Sašu, uvádí kanárem proti Záškolákům. Uvidíme, jak posílení Tarantulím prospěje. Dle soupisek mají rok co rok velmi silný tým, avšak výsledkově předpoklady nepotvrzují. Sirotci poráží 4:0 Parnas. Smírně se rozchází Nerobité s Kómáky a Paluba s Mladou Gardou. Svou připomínkou mě docela překvapuje Jirka Kamín, který mi sděluje, že jsme jediní čtyřbodoví. Pravda, Tarantule i Túzy jsou též stoprocentní, protože jim pouze chybí ten jeden zápas, který mají navíc a stav po dvou kolech rozhodně nic neznamená, ale potěší to.
Ve třetím kole nás čeká perspektivní nový tým Mladých Gardistů, jenž čerpá i z energie, která vždy provází nováčky. Vybírám si volno a sleduji vývoj jednotlivých partií. Zhruba půlku zápasu vypadá vše docela dobře. Máťa drtí Hanku Filipovou, Jana Baďuru, Lenka má náskok nad Milenou, jen Milan s Markétou ztrácí a s žolíčkem v zásobníku se hodně trápí. Nicméně na druhou stranu je žolíček stále devizou do budoucnosti. Ke konci se však vše dramatizuje. Jana s Martinem sice své partie dovádí do vítězného konce, Jana vítězí dokonce o 231 bodů, ale Milena skóre srovnává a Markéta Milanovi odskakuje a navíc i jí přichází žolíček. Milena svůj obrat dokonává do konce a zdá se, že se blíží první Poškolácká bodová ztráta. Milan však nalézá trojnásobné ARGON(E)CH a vrací se do hry. Markéta si dochází pro druhý křížek. Rozhodující moment partie přichází, když Markéta namítá i slovo EXOTÉ a pak už není co řešit. Kdyby tento jeden tah neztratila, skončila by partie remízou (podstatné řekl captain, tak jen nějaké střípky. Nechodilo to nechodilo a Markéta bodově odjela moc daleko. Když už to začínalo vypadat na vysokou prohru, přišla ona sestava GORANC+žolík a dilema, co odehrát. Zda ANGORÁCH, ORGANECH nebo ARGONECH. Poslední vypadalo nejjistěji, ale Novex posléze ukázal, že to bylo naprosto jedno. Závěrečný risk Markéty s protestem mi koncovku hodně ulehčil). Ta by sice Gardistům k remíze nestačilo, ale přece jen to takhle bylo pohodlnější. V očekávaném vyrovnaném průběhu ligy bylo třetí kolo velmi nestandardní. Všechny zápasy skončily rozhodným výsledkem. Paluba přehrála Parnas, když v souboji leaderů svých týmů a derby dvou Pavlů rozsekal Podbrdský Žibřida 472:306. Výsledek šlágru kola mezi Sirotky a Tarantulí nejvíc ovlivnil duel Jirky Kamína s Míšou Sikorou. Michal v něm Jiřímu podlehl 317:318. Naopak další pavoučí tým, Sklípkani, přehrál Kómáky i díky těsnému čtyřbodovému vítězství Mariána nad Monikou Koupilovou. Loňští obhájci, snad hnáni vidinou předávaného poháru, sestřelili Nerobity 4:0. Sobi si s Vítkem připsal svou dnešní druhou (a nikoliv poslední) porážku. Po tomto kole tedy došlo na onen hvězdný rozmar Túzáků, kteří si vyjednali vyhlášení výsledků loňského ročníku a předávání medailí a poháru až po třetím kole. Dokázali svým vítězstvím završit zlatý hattrick, ale zároveň upevnili v ostatních týmech a soupeřích jasné přesvědčení. TŘIKRÁT A DOST.
Kolo čtvrté. Parnas proti nám. Martin poráží Kracíka. Jana podléhá Žížovi. Já sice s Vaškem Járou tahám za kratší konec, avšak přichází mi dva žolíčci. Jelikož vím, že dva žolíci v zásobníku značí cestu v pekla, odehrávám raději jednoho do trojnásobku a druhého nakonec do binga udávám a vracím tak Vaškovi včerejší porážku. Lenka sice nakládá Zbyňkovi dvě binga, jenže třetí v závěru přehlíží a Zbyněk svým bingem zavírá a partii otáčí. Škoda. První ztráta, ale pořád to je celkem dobré. Sklípkani loni dvakrát s Túzy remízovali a jedenkrát je porazili. S tímto cílem přijeli i do Prahy. A zvítězili. Burdík sestřelil Lanďáka, Marián vicemistra republiky, Chalupinku a Yvetta Hlubinková urvala dvoubodový rozdíl proti Vítkovi. Úspěšný byl i druhý ostravský tým. Tarantule porazily 3:1 Palubu. Záškolákům, nebyl nic platný výkon jejich kapitánky, když Dáša přehrála Michala Přikryla. Zbylí spoluhráči se nepřidali, a tak Sirotci zvítězili 3:1. Remízou skončil mač Mladé Gardy s Kómáky.
V pátém kole nás čeká první opravdu těžká prověrka. Hrajeme s Tarantulemi, které letos budou konečně chtít uspět. Tým silný rozhodně mají, jen jim to dosud nevycházelo. Při pohledu na nasazení mě ve vteřině napadá jediná věta: „Péťa se nám namlsal!!!“ Petr Vetešník mě včera porazil poprvé v živé partii a hned si mě dnes znovu vybral. Jenže to netušil, že já se dnes za včerejšek mstím. Schytal to Vašek a schytal to i Petr. Jediný, kdo to správně vycítil byl Jindra Sikora (jenže tam to místo něj schytal Sobi). Přichází mi v této partii v podstatě úplně všechno a výsledkem je nakonec 458 bodů. Milana přehrál Míša Sikora. Když dal to své bingo, tak Milana nezaskočil, neboť teprve skóre srovnával, jenže on pak provedl něco, co se od něj naprosto nedalo čekat. Nedal ani bingo, ani zbavovačky, ale zahrál řadu tří třicítek a čtyřicítek. Milan odpověď již nenalezl (Michal po naší vzájemné sérii snad šesti proher v řadě šel za výhrou naprosto jasně. Po čistém PORADEN (72) následovalo několik výživných tahů a mně spásný žolík přišel příliš pozdě a k nedobré sestavě písmen. Na čistku v zásobníku bylo pozdě a navíc Michal závěr takticky odehrál přímo ukázkově. Partie bez šance) Janu přehrál Vlčák a rozhodovalo se mezi Karlem a Martinem. Řečeno slovy Pavla Podbrdského, jenž měl volno a mohl celou hru sledovat: „Klasický případ nezasloužené výhry.“ Karel nenalezl množství bing, avšak díky žolíčkovi se dostal do vedení pomocí šedesátkového AXISU a nakonec vytáhl i žolíka druhého, s nímž již vedení v pohodě udržel. I toto kolo bylo prosto remízových výsledků. Záškoláci prohráli 3:1 s Palubou. Hádejte, kdo uhrál jejich jediný bod. Ano, správně. Dáša. Parnas porazil 3:1 Kómáky, Nerobité v ostravském derby naložili kanára Sklípkanům. Druhá remíza dne se zrodila opět v zápase Túzů. Ti si tentokrát jednoznačně poradili s Mladou Gardou 3,5:0,5. O onen půlbod se zasloužila Markéta v partii s Pavlem.
Naše situace je rázem o poznání méně příjemná. Z posledních dvou her jsme ztratili 3 body, a tak nám velice záleží na výsledku derby. To je záležitostí snadnou jen pro věcí neznalého pozorovatele. Navíc teď vyhrát potřebujeme. Zároveň dál už musíme bojovat bez Martina Kuči, který bleskově spěchá na autobus a odjíždí na hory. Děláme největší změny při nasazování za celý den a možná i za poslední rok. Podle plánu nejprve dáváme volno Janě, aby Milan, když zjistil, že jej míním nasadit na sestřičku, začal couvat a povolával Janu zpět, přičemž ona opět mění naše nasazení, když si pauzu opravdu vybírat chce. Nechávám Milana u Dáši i přes jeho námitky, že ta jeho vítězná série je příliš dlouhá. Prostě se jí všichni bojíme. Ze mě má zase až přehnaný respekt Jitka. Lenka jde proti Petrovi Kučovi a jako trumf vytahujeme z rukávu naše eso. Pro letošní ligu jsme totiž zvolili tzv. šachovou strategii. Většinu odehrají „těžké“ figury, tedy obranné věže Milan, Máťa a já a dvě dámy – Lenka s Janou. V rozhodujících momentech se pak do hry zapojuje samotný Král, který jest většinu času skryt a řídí z bezpečné vzdálenosti své poddané. Strategie je úspěšná. Král sice podléhá, avšak upoutává pozornost soupeřovy Královny. Lenka poráží Petra. Mě se Jitka snaží zaskočit rychlým bingem v druhém tahu (čisté UPRÁŠENA), avšak naštěstí odpovídám LEXem za 38 a prohrávám tak o pouhých 20 bodů. Ty postupně snižuji, žolíka udávám za účelem odskočení do čtyřicítkového slova, náskok postupně navyšuji a doufám, že Jitka svého žolíka nevecpe do dalšího binga. To se skutečně nestává a já tak vítězím o stovku, ačkoli o lehkou partii rozhodně nešlo. O vítězství či remíze tak rozhoduje Milanův duel se sestřičkou. Milan je v něm úspěšný a partii dovádí k velmi důležitému vítězství (Intuce mi nelhala, byla to partie nelehká, prémie EDI(C)Í(C)H (žolíci hlášeni jako Claudia Cardinálová) znamenala jen poodskočení, naštěstí má následná otevřená válka se zásobníkem dopadla dobře, sic Dáša s pěknými písmenky v závěru mocně stahovala). Když Markéta porazila Sobiho, bylo zřejmé, že jeho skalp dnes nebude nikterak cenný. Ke kapitánce se přidal i zbytek týmu a Gardisté si připsali svou první historickou výhru. Do Projektu TŘIKRÁT A DOST se přidal Parnas. Na první pohled hned zaujme výsledek partie Chaloupka – Kracík 186:411. Tedy co tam se asi tak dělo?!? Tarantule ztratily důležitý bod v souboji s Kómáky. Paluba v duelu dvou loňských medailistů zvítězila nad Sirotky 3:1 a i v tomto souboji se zrodil jeden velice drtivý výsledek. V další derby Pavlů porazil Podbrdský Vojáčka 475:234
V sedmém kole nás čekají právě Sirotci. A jedná se o přímý souboj o první místo. Sirotci se starají o naše ohromné překvapení již při nasazení, když na Milana nenasazují Danu, která si vybírá volno. Místo toho si Milana vybírá Michal Přikryl. A Milan důležitý bod získává. (Někdy si říkám, že současná scrabblová špička je už tak vyrovnaná že partie hráčů z první padesátky žebříčku kromě štěstíčka na písmenka rozhodují spíše chyby hráčů. Protože ty neodpouští nejen scrabblový bůžek, ale hlavně nemilosrdný soupeř na druhé straně stolu. Také tuto partii pravděpodobně rozhodla chyba, neboť neudělat ji, Michal by zřejmě vyhrál. Při mém vedení o sedmdesát a šíleném zásobníku na ruce totiž Michal po úporném přemýšlení riskuje s prémií NEORUBAT a nemusím asi dodávat, jak měl svá písmenka proházet. Ono místo jsem nucen i za cenu ještě většího zhoršení zásobníku zednářsky zazdít, neboť ucpaná pozice soupeři nijak nenahrává. Všech hrůz ze své lištičky se postupně zbavuji a partie poklidně dospěla k mému vítězství. Na konci bych nechtěl být v kůži svého soupeře). Sirotci získávají důležitý bod, když Jirka Frejka přehrává Janu. Ve zbylých dvou partích byly k vidění nádherné přestřelky. Pavel Vojáček proti mně začal dvěmi čtyřicítkami, když do druhé, ale obětoval žolíka. Dále mé, ani jeho tahy neklesaly pod dvacet a pohybovaly se spíš nad 25 body. Úžasná přestřelka. Pavel však měl navrch, a když v sedmém tahu položil čisté bingo, neviděl jsem již mnoho nadějí. Odpověděl jsem sice 33 body, ale rozdíl byl vysoký. Když jsem však na ruku dobral žolíčka, hned to bylo veselejší. Vzápětí letěl do binga. Opět je rozdíl pod necelých 20 bodů a přestřelka pokračuje. Bohužel, Pavlovi dech nedochází, mně ano. V závěru mu písmenka přichází trošičku lépe a on vítězí. Sice šťastně, přesto však zaslouženě. Ale byla to nádherná partie. Mám z ní krásný dojem. A navíc vím, že jsem fakt víc udělat nemohl. Snad jen lépe chmatat… Nebo byl problém v tom, že byl Pavel nakopnutý drtivou prohrou s Podbrďákem z minulého kola? Těžko říct. Souboj vedle nás byl však ještě famóznější. Lenka jej proti Jirkovi Kamínovi začala čistým SKMOTŘI a v tomto duchu pokračovala. Nakonec je Jirkovi nasázela čtyři. Skóre 552:329 hovoří za všechno. 2:2. Tož dobré. Mohli jsme snad chtít více, ale dobré. Túzy pokračují v matných povyhlašovacích výkonech. Tarantule si u nich otevírají střelnici. Petr Landa sice nakládá Všetečníčkovi 395. Jenže Petr má 423. Zatímco však Landův výkon byl v tomto kole nejlepší z celého týmu, veškeré zbylé pavouctvo uhrálo ještě víc, než Veteš. I Nerobité vyhrávají 4:0. Jejich obětí je Parnas. Záškoláci remizovali s Kómáky, Garda se Sklípkany.
A je zde kolo poslední a prestižní souboj zejména pro Janu. Nutno říct, že Jana netroškařila a vybrala si rovnou soupeřovu jedničku – Pavla. A řízla ho. Lenka nestačila na Katku, Milan si v nesnadné partii poradil dobře s rolí favorita proti Martinu Tancerovi (Nesystematicky začnu od konce. Rozhodčí kola už měl sbalený notebook s Novexem, Ostraváci už projížděli svými auty kolem Průhonic, když my s Martinem jsme svoji partičku teprve dohrávali. O osudu hry se rozhodovalo kolem osmého tahu, kde soupeř risknul slovíčko POPEČI a o oněch 30 bodíčků rozdílu jsem jej pak slovy boxera držel na distanc až do závěrečného zvonce. Totálně ucpaná partie, že by i Kališníci a Jirka Kamín tiše záviděli, pak neposkytovala moc možností kde hrát. Pokládali jsme oba po jednom či dvou písmenkách a partie se táhla a táhla. Martin v závěru nezkusil ani žádný způsob o riskantní rozehrání hry a tak jsem se oba utrápili až do posledního tahu. Já však naštěstí s vítězným bodem) a o konečném výsledku rozhodoval můj souboj s Martinem. Tyto partie vždy považuji za naprosto otevřené. 50:50. Tentokrát jsem začínal, tak možná 55:45 (:o) Velice dlouho se s Martinem taháme o každý bod. Pak sice odskakuji na rozdíl 30 bodů, jenže čas pokročil a žolíci nikde. V závěru jsem nucen hrát slabší tahy, abych si udržel přijatelný zásobník. Pozice je ucpaná, takže binga nehrozí, přesto se Martin díky žolíčkovi přibližuje na 5 bodů a na rukou má poslední tři písmena a v nich i žolíčka druhého. Hodnotím situaci a vidím, že je hodně dramatická. Mohu odehrát tři ze čtyř písmen za 13 bodů, což je nejsilnější tah a zbyde mi pouze S. Jenže S neudatelné. Snad to Martin nebude vědět. Dlouho tam byl volný ILEX a jestli počítal eSka jako přípojky… Snad ne. Odehrávám oněch 13 a doufám, že zavře naráz a bude to za méně, než 16. Snažím se vyvolat dojem, že už jen hledám, kde to případné zavření budu mít za více. Daří se to, Martin zavírá naráz za pouhých 10 bodů a to mi stačí. Uf. Uf. Je to doma! Jo! Tak tahle výhra mě těší hodně! Zjišťuji výsledky zbylých partií. Jo! Je to doma! Sklípkani poráží Parnas 3:1, Sirotci týmž poměrem vítězí nad Kómáky. Tarantule remizuje s Nerobity, když Petr Vetešník připravuje Sobimu jeho čtvrtou dnešní prohru ze sedmi partií. Záškoláci připravili o další bod Túzy. O výsledcích se dozvídám velice zajímavou cestou. Na oné místnůstce se potkávám s Petrem Kučou a prohazuji ono společenské „Tak jak?“ Prý porazil Chaloupku. Zpět do hrací místnosti jdu kolem hloučku Túzů. Již nevím kdo se to udiveně táže Marka Lašťovky: „Ty jsi taky prohrál?“ „No, Dáša…“, je mu však skočeno do řeči: „Jo, ty jsi hrál s Dášou...“ Věta je pronesena velice chápavým dojmem. Dojmem, který myslím velmi význačně charakterizuje Dášiny výkony na lize. Inu je to lídřice, jak má být.
Je to jasné! Jsme vítězi prvního dne. Pravda, odehráli jsme o zápas více, než naši nejbližší pronásledovatelé, ale vzhledem k dvoubodovému náskoku nás mohou nanejvýš dotáhnout a my jsme na ně vytvořili určitý tlak. Příjemným překvapením prvního dne byli Sklípkani. Naopak dne nezvládly Túzy. Arogance moci a hvězdné manýry evidentně již lezou zbytku startovního pole krkem a rozhodlo se s nimi skoncovat. Hattrick si Túzy dovršily, budiž, ale třikrát to stačilo. Do boje o pozici nástupců jsme se skvělými individuálními výkony, ale i dobrým týmovým pojetím, přihlásili i my. Díky týme.
X+